220 C 183/2022-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 5 000 Kč z titulu smluvní pokuty. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a smlouva o pronájmu zařízení Set-top box/CA modul sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ Set-top box“), na základě které žalobkyně poskytla žalované technické zařízení, přičemž žalovaná se zavázala v případě nevrácení tohoto zařízení po ukončení smlouvy ke smluvní pokutě ve výši 5 000 Kč. Žalovaná technické zařízení převzala, přičemž smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla ukončena dne 30. 11. 2020. Žalovaná byla vyzvána k vrácení Set-top boxu, toto zařízení nevrátila a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně se rovněž domáhala zákonného úroku z částky 5 000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda dne 22. 5. 2020, podle níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala uhradit cenu za tyto služby, smlouva byla uzavřena na dobu na dobu neurčitou. V kolonce technické zařízení je zaškrtnuto STB NET, sériové číslo [anonymizováno] a„ pronajímám“, v kolonce odevzdaná zařízení není uvedeno ničeho. Dle smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 5 000 Kč za nevrácení technického zařízení po ukončení smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zařízení dne 15. 11. 2021 a vyzvala k úhradě smluvní pokuty za nevrácení zařízení. 4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména tvrzení o ukončení smlouvy a tvrzení o předání zařízení. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni uzavření dohody o smluvní pokutě. 6. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně není důvodný. V řízení sice bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dohodu podle níž se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala k úhradě ceny za tyto služby, přičemž součástí byl pronájem zařízení Set-top boxu. Pro případ ukončení smlouvy mělo být zařízení vráceno žalobkyni. V řízení ovšem nebylo zjištěno z dokazování, že zařízení bylo fyzicky předáno žalované, aby mohla vzniknout povinnost k vrácení zařízení a rovněž nebylo doloženo, že byla smlouva ukončena. Na základě výše uvedeného soud žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, kterému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.