221 C 66/2022-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník vozidla neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak požaduje zaplacení příspěvku ve výši 1 032 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinami, z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný je od 30. 8. 2017 na základně uzavřené kupní smlouvy z téhož dne vlastníkem motocyklu [registrační značka] V období od 1. 3. 2019 do 7. 7. 2019 neměl k tomuto motocyklu sjednáno povinné pojištění. Žalovaný byl výzvou ze dne 18. 3. 2020 odeslanou téhož dne vyzván k zaplacení příspěvku ve výši 1 032 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 30 dnů od doručení výzvy. Následně byl o zaplacení opětovně upomínán. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by provoz motocyklu byl v předmětném období pojištěn, ani že by žalovaný příspěvek žalobkyni zaplatil. 4. Soud danou věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákon o pojištění odpovědnosti, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákon o pojištění odpovědnosti, se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákon o pojištění odpovědnosti, se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákon o pojištění odpovědnosti, je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákon o pojištění odpovědnosti, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákon o pojištění odpovědnosti, povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Odst. 7 pak stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 12. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se prování zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 v ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 8 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 13. Jelikož bylo zjištěno, že žalovaný neměl pojištěný motocykl v období od 1. 3. 2019 do 7. 7. 2019, tedy po dobu 129 dnů, požadovala žalobkyně uhradit částku 1 032 Kč (129 dní x 8 Kč), v řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku pokud jde o 17 dní za celkově požadované období až po uplynutí jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit tento příspěvek, soud proto žalobkyni přiznal částku ve výši 896 Kč za 112 dní po 8 Kč a paušální částku 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva stanovenou citovanou vyhláškou včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se ocitl s úhradou příspěvku a paušálních nákladů v prodlení. Žalobu co do částky 136 Kč, tj. za 17 dní po 8 Kč, soud ze shora uvedeného důvodu včetně příslušenství zamítl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 671,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 332 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Z celkové výše náhrady nákladů řízení 2 089 Kč soud přiznal žalobkyni částku odpovídající jejímu úspěchu ve věci v rozsahu 80 %, tj. ve výši shora uvedené 1 671,20 Kč.