223 C 252/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené spotřeby elektřiny a z titulu smluvních pokut. Uvedla, že žalovanému dodávala elektřinu na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny na dobu 30 měsíců uzavřené dne 9. 12. 2019 s účinností od 7. 1. 2020. Spotřebu za období od 20. 5. 2020 do 23. 3. 2021 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 17 315,35 Kč se splatností 26. 4. 2021. Tuto fakturu žalovaný neuhradil, uhradil pouze zálohy, tudíž částka 8 640 Kč byla od dlužné částky odečtena. Pro případ každého jednotlivého prodlení žalovaného s platbou delší než 10 dní byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč, kterou žalobkyně žalovanému vyúčtovala dne 15. 10. 2020 a 15. 12. 2020. Tuto smluvní pokutu žalovaný rovněž neuhradil. S ohledem na to, že smlouva na dobu určitou garantuje spotřebiteli (žalovanému) nižší cenu elektřiny oproti smlouvě na dobu neurčitou, byla sjednána smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy pro případ opakovaného prodlení žalovaného s úhradami. Smluvní pokuta v tomto případě činí 400 Kč za každý kalendářní měsíc či jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny do předpokládaného konce trvání smlouvy. Protože žalovaný neuhradil zálohy za prosinec 2020 a leden 2021, byl opakovaně v prodlení, což žalobkyni vedlo k ukončení dodávek elektřiny ke dni 23. 3. 2021 a následně k odstoupení od smlouvy dopisem ze dne 5. 4. 2021 Smluvní pokuta za 16 kalendářních měsíců (od 23. 3. 2020 do 7. 7. 2022), celkem ve výši 6 400 Kč, pak žalovanému byla vyúčtována se splatností do 6. 4. 2021. Žalovaný ani přes výzvu neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování předloženými listinami a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Účastníci dne 9. 12. 2019 s účinností ode dne 7. 1. 2020 uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny na dobu 30 měsíců, na jejímž základě žalobkyně žalovanému dodávala elektřinu. Spotřeba za období od 20. 5. 2020 do 23. 3. 2021 byla žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] na částku 17 315,35 Kč splatnou 26. 4. 2021. Současně si účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ každého jednotlivého prodlení žalovaného s platbou, které přesáhne 10 dní. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ, že dojde k ukončení dodávek elektřiny před předpokládaným koncem trvání smlouvy, a to za každý měsíc i jeho část od ukončení dodávky do předpokládaného konce trvání smlouvy. Protože žalovaný byl v prodlení s úhradou záloh za měsíce prosinec 2020 a leden 2021, žalobkyně ukončila dodávku elektřiny ke dni 23. 3. 2021 a od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 5. 4.2021. Dále žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 100 Kč a 16 x 400 Kč, tj. 6 400 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. 5. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle ust. § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 6. Dle ust. § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Dle ust. § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 8. Podle ust. § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona má zákazník právo (mimo jiné) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny. 9. Mezi účastníky vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle energetického zákona, na nějž lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Provedeným dokazováním bylo bez pochyb zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle ust. § 510 a § 1968 a násl. občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti vyúčtování spotřeby dostal do prodlení s peněžitým plněním. 10. Důvodný je proto dále rovněž nárok na zaplacení jasně a zcela srozumitelně sjednané smluvní pokuty (§ 2048 občanského zákoníku) ve výši 100 Kč za prodlení žalovaného s platbou, které přesáhlo 10 dní. O částce 8 875,35 Kč s příslušenstvím tak bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Odlišná je však situace ohledně nároku na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy za 16 kalendářních měsíců po 400 Kč, tj. částky 6 400 Kč. Ve shodě s ustálenou judikaturou Krajského soudu v Praze jako soudu odvolacího v obdobných věcech žalobkyně (z poslední doby např. rozsudky ze dne 10. 9. 2021, č. j. 30 Co 70/2021-90, či ze dne 6. 10. 2021, č. j. 21 Co 162/2021-280, včetně tam odkazovaných rozhodnutí) soud konstatuje, že ve vztahu k žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku) jde o nepřehledně formulované (až nesrozumitelné) a nepřiměřené ujednání, k němuž nelze přihlížet (je zdánlivé), neboť představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného. Nelze totiž odhlížet od toho, že žalovaný neměl možnost do znění smlouvy zasáhnout, neboť byla uzavřena formulářově. Ust. § 1815 občanského zákoníku musí soud aplikovat z úřední povinnosti, aniž by se žalovaný takového postupu byl povinen dovolávat. V daném případně jde o dvojí sankci za porušení téže povinnosti (za porušení platebních povinností je žalovaný rovněž sankcionován smluvní pokutou ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platnou přesahující 10 dní), přičemž adhezní smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny žádnou z povinností žalobkyně obdobným způsobem neutvrzuje. Smluvní pokuta je tedy využita jednostranně v neprospěch spotřebitele. Je třeba rovněž přihlédnout k tomu, že smluvní pokuta v této věci představuje jakousi paušální náhradu za to, že smluvní vztah skončil, aniž by toto ujednání bylo vyváženo ve prospěch spotřebitele v případě, že by smluvní vztah skončil z vůle druhé smluvní strany. Současně jde o sjednání nerovnovážného odstupného za předčasné ukončení smlouvy, přičemž na spotřebitele je vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednané doby trvání odběru (srov. ust. § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). Pro porušení všech platebních povinností byla jasně sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou po dobu 10 dnů. Tvrzená„ škoda“, která má být pokutou paušálně kompenzována, by žalobkyni mohla vznikat i za trvání smlouvy v situaci, kdy by v odběrném místě nebyla elektřina reálně odebírána (šlo by o tzv. nulový odběr). Žalobkyně navíc doznává, že elektřinu musela nakoupit dlouho před tím, než měla být žalovanému dodána, reálně tedy mnohem dříve, než byla smlouva vůbec uzavřena. Jde o standardní náklad a riziko podnikání žalobkyně, které se předmětnou smluvní pokutou snaží přenášet na spotřebitele. V případě předčasného ukončení smlouvy jde navíc o uvolněnou kapacitu pro dodávku téže elektřiny jinému zákazníkovi, takže tato„ škoda“ vůbec nemusí vzniknout. 12. V uvedeném rozsahu tak žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta výrokem II. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 397 Kč, přičemž tato částka představuje 16,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 275,35 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.