224 C 72/2022-35 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedení částky s příslušenstvím s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] a žalovanou dne 7. 11. 2016 uzavřena smlouva o úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty, na základě které bylo žalované umožněno čerpat úvěr s obnovováním limitu až do výše 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala platit úrok stanovený pevnou částkou v závislosti na výši vyčerpaného a nesplaceného úvěru. Byly ujednány kapitalizace úroků do jistiny pohledávky, vedle toho byly ujednány poplatky ve výši 50 Kč za vedení kartového účtu. Platby ze strany žalované byly nedostatečné, žalobkyně zasílala žalované upomínky k úhradě dlužných částek spolu s tím, že jí upozornila na to, že pokud nedojde k úhradě dlužné částky, dojde ke zesplatnění úvěru. K úhradě dluhu ze strany žalobkyně nedošlo, proto banka v souladu se smlouvou úvěr ke dni 11. 12. 2020 prohlásila za okamžitě splatný a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky. Žalovaná na dluh ničeho nezaplatila ani k předžalobní upomínce žalobkyně. 2. Soud rozhodl ve věci elektronickým platebním rozkazem ze dne 9. 12. 2021, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto byl usnesením ze dne 7. 2. 2022 zrušen. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru (kreditní karty pro soukromou klientelu) mezi [právnická osoba] a žalovanou ze dne 7. 11. 2016 bylo soudem zjištěno, že na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěrový limit ve výši 15 000 Kč vedený na kartovém účtu č. [bankovní účet]. Úrok z úvěru byl stanovený pevnou částkou a to ve výši 10 Kč za každých celých 500 Kč vyčerpaného a nesplaceného úvěru, úvěr byl na dobu neurčitou. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že se žalovaná zavázala platit měsíčně poplatek za vedení účtu ve výši 50 Kč. Výpisem z kartového úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná úvěr čerpala, řádně jej nesplácela, ke dni 30. 9. 2021 dluh na úvěru činil částku 13 341,94 Kč. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 7. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla upozorněna na dluh na kartovém účtu po splatnosti s výzvou o zaplacení nejpozději do 10. 12. 2020 s upozorněním na hrozbu okamžitého zesplatnění úvěru. Z výzvy k zaplacení před podáním žaloby ze dne 30. 8. 2021 bylo zjištěno, že banka úvěr ke dni 11. 12. 2020 zesplatnila. Z předžalobní upomínky v návaznosti na poštovní dodejku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby. Žalovaná netvrdila a ani jinak nevyšlo v řízení najevo, že by na dluh zaplatila více, než plyne z důkazů a žalobních tvrzení. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Po zhodnocení shora popsaných zjištění z předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkového stavu věci. Jak prokazuje smlouva o úvěru, mezi žalobkyní a žalovanou byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaná však smluvní podmínky poskytnutí úvěru porušila, když řádně úvěr nesplácela, což soud prokázal ze smlouvy o úvěru v návaznosti na výpis z úvěrového účtu. Žalobkyně proto úvěr ke dni zesplatnila 11. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, že žalobě vyhověl v celém rozsahu. 6. Protože žalovaná zesplatněný úvěr řádně a včas nezaplatila, dostala se do prodlení a je proto podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinna zaplatit také úrok z prodlení v zákonné výši. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., soud neshledal důvod pro její prodloužení či k plnění ve splátkách.