225 C 205/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s poukazem na to, že jde o dluh žalované ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum], na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu na odběrné místo na adrese [adresa žalované]. Žalovaná nezaplatila cenu za služby dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka]. Na tuto smluvní pokutu vznikl žalobkyni nárok, neboť smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] a v této době se žalovaná ve smlouvě zavázala odebírat elektřinu výhradně od žalobkyně. Žalovaná tuto povinnost porušila, neboť uzavřela novou smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa s novým dodavatelem a smlouva tak byla ukončena již dne [datum]. Žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že požádala o plnění ve splátkách ve výši [částka] měsíčně a předložila soudu dopis úřadu práce. Žalobkyně souhlasila s plněním ve splátkách ve výši [částka] až [částka] měsíčně. 3. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa [adresa žalované] na dobu 36 měsíců s automatickým prodloužením. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí a podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Dále si strany smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši [částka], pokud žalovaná poruší svoji povinnost stanovenou v čl. 2 uvedených obchodních podmínek a nebude v období od zahájení dodávky elektřiny do skončení platnosti smlouvy odebírat elektřinu pouze od žalobkyně. 4. Dle předložené faktury [číslo] ze dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka], splatnost faktury nastala [datum]. Dle předložené faktury [číslo] ze dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka], splatnost faktury nastala [datum]. Dle předložené faktury [číslo] ze dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši [částka], splatnost faktury nastala [datum]. Následně byla žalovaná vyzvána k zaplacení uvedených faktur předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně, jak prokazuje tato výzva a poštovní podací lístek. 5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu o dodávce elektrické energie, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturami splatnými dne [datum] a [datum], žalovaná však nic nezaplatila. 7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 8. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované plnění na základě platné smlouvy a žalované vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, kterou neuhradila v celkové částce [částka]. 10. Podle § 2048 a násl. o. z. je samozřejmě možné sjednat pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu. Nicméně každé takové ujednání musí zároveň odpovídat i příkazu zákonodárce, který zakázal ujednání nepřiměřená (§ 1813 o. z.). Nepřiměřená ujednání jsou sankcionována tím, že se k nim podle § 1815 o. z. nepřihlíží. 11. Krajský soud v Praze se k otázce přiměřenosti těchto smluvních pokut požadovaných dodavateli energií již dříve opakovaně vyjádřil, např. v řízení sp. zn. 27 Co 30/2021, kdy došel k tomuto závěru:„ Jinými slovy představuje uvedená smluvní pokuta ve spojení s uzavřením smlouvy na dobu určitou 30 měsíců (bez sjednané možnosti výpovědi) a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba explicitně regulovaná (na maximálně tři měsíce), obyčejný„ spotřebitelský zámek,“ tedy snahu žalobkyně nepřiměřeně omezovat po určitou dobu spotřebiteli právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Nejde o smluvní pokutu vázanou na prodlení. Není také pravdou, jak žalobkyně uvedla, že by bylo neplatné„ veškeré ujednání“ smluv na dobu určitou, neboť brání v možnosti zvolit si dodavatele elektřiny kdykoliv. Problém spočívá v zákazu výpovědi smlouvy (v obcházení zákona), ve spojení s dobou trvání smlouvy a konstrukcí smluvní pokuty. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovanou) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde jen po dobu 30 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet, jak shora uvedeno.“ 12. Smluvní pokuta v daném případě neplní reparační a přiměřeně sankční funkci za porušení povinnosti žalované, ale je prostředkem k omezení smluvní volnosti spotřebitele. Takto nastavené ujednání o smluvní pokutě soud proto pokládá v obecné rovině soukromého práva za zneužití práva, které nepožívá právní ochrany dle § 8 o. z., a je rozporné s § 1813 o. z. Soud proto k ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s § 1813 o. z. podle § 1815 o. z. nepřihlédl a nárok žalobkyně z titulu smluvní pokuty zamítl. 13. S ohledem na výše uvedené lze podané žalobě vyhovět jen částečně co do částky [částka] s úrokem z prodlení stanoveným dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb. ode dnů následujících po splatnosti faktur do zaplacení. S ohledem na vyjádření obou účastníků bylo plnění stanoveno podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve splátkách. Stanovení nižších splátek je s ohledem na celkovou výši přisouzené částky nepřijatelné. Soud je toho názoru, že žalobkyně tímto postupem nemůže být nijak znevýhodněna, když splátkový kalendář byl umožněn pod ztrátou výhody splátek. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 68,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vy