227 C 136/2022-79 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení shora uvedené částky z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný jakožto vlastník v období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 provozoval vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Dále v období od 21. 3. 2019 do 15. 6. 2019 provozoval vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. V období od 24. 4. 2019 do 3. 8. 2019 provozoval vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Konečně v období od 18. 9. 2019 do 15. 12. 2019 provozoval taktéž vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], zapsané v registru vozidel, aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tím žalovanému vznikla povinnost zaplatit příspěvek, k jehož úhradě žalobkyně žalovaného neúspěšně vyzvala. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvků ve výši 8 190 Kč (126 dní x 65 Kč), 8 091 Kč (87 dní x 93 Kč), 6 630 Kč (102 dní x 65 Kč) a 4 183 Kč (89 dní x 47 Kč) a mimosoudních nákladů ve výši 4 x 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení, jak specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný v období od 8. 1. 2019 do 13. 5. 2019 vlastnil vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], v období od 21. 3. 2019 do 15. 6. 2019 vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], v období od 24. 4. 2019 do 3. 8. 2019 vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], a v období od 18. 9. 2019 do 15. 12. 2019 vozidlo [registrační značka], VIN: [anonymizováno], která byla zapsána v registru vozidel jako provozovaná (ověřeno výpisy z registru vozidel) a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 8 490 Kč výzvou ze dne 11. 7. 2019, k zaplacení dlužné částky 8 391 Kč výzvou ze dne 8. 8. 2019, k zaplacení dlužné částky 6 930 Kč výzvou ze dne 26. 9. 2019 a k zaplacení dlužné částky 4 483 Kč výzvou ze dne 27. 2. 2020, odeslanými poštou, dále žalovaného urgovala upomínkami ze dne 18. 9. 2019, 23. 10. 2019, 5. 12. 2019, 12. 12. 2019, 9. 1. 2020, 30. 1. 2020, 24. 6. 2020, 7. 8. 2020 a 15. 3. 2022 a předžalobními výzvami ze dne 10. 5. 2022 (zjištěno z předmětných výzev a upomínek a dokladů o odeslání). Žalovaný neuhradil ničeho, přičemž v řízení bylo jeho povinností tvrzení i povinností důkazní, aby případně tvrdil a prokazoval, že svůj dluh (alespoň částečně) uhradil. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), a zákona o pojištění odpovědnosti, ve znění účinném k datu provozování vozidla. 5. Podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7). 6. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. 7. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že uplatněný nárok je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník v rozhodných obdobích provozoval předmětná vozidla zapsaná v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jejích právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebyla vozidla řádně pojištěna, a výší denního nároku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti ve výši dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí v každém jednotlivém případě 300 Kč. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. 8. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 807 Kč Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 355 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 185 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 12. O povinnosti žalobkyně k doplacení soudního poplatku za žalobu v uvedené výši soud rozhodl dle § 4 odst. 1 písm. j), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 2 bodu 2. sazebníku poplatků, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Poplatek za žalobu činí 1 355 Kč, uhrazeno dosud bylo 1 132 Kč.