227 C 41/2022-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“), domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazeného odběru elektřiny. Uvedla, že právní předchůdkyně na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 19. 6. 2017 dodávala žalovanému elektřinu a související služby na odběrné místo na adrese [adresa žalovaného]. Fakturou [číslo] se splatností 6. 12. 2018 právní předchůdkyně žalovanému vyúčtovala spotřebu za období od 24. 11. 2017 do 21. 11. 2018 částkou 37 618 Kč, na niž byly započteny přijaté platby ve výši 25 493 Kč, pročež neuhrazená částka činila 12 125 Kč. Na tuto fakturu žalovaný uhradil toliko 3 072 Kč, pročež jeho dluh činí 9 053 Kč. Fakturou [číslo] se splatností 25. 3. 2019 právní předchůdkyně žalovanému vyúčtovala spotřebu za období od 22. 11. 2018 do 27. 2. 2019 částkou 15 167 Kč, na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho. Obě pohledávky přešly na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ke dni 26. 5. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2021, kterým žalovaný byl současně vyzván k úhradě pod hrozbou podání žaloby. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v takovém případě bude soud předpokládat, že s uvedeným postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). K výzvě soudu, obsažené v usnesení ze dne 28. 1. 2022, [číslo jednací], se nevyjádřila ani žalobkyně. Proto soud se souhlasem účastníků věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 19. 6. 2017 včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli předmětnou smlouvu, na jejímž základě se právní předchůdkyně zavázala žalovanému na odběrné místo [adresa žalovaného], od 27. 6. 2017 dodávat elektřinu a žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit sjednanou cenu. 5. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalovanému vyúčtovala spotřebu za období od 24. 11. 2017 do 21. 11. 2018 částkou 12 125 Kč se splatností 6. 12. 2018. 6. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalovanému vyúčtovala spotřebu za období od 22. 11. 2018 do 27. 2. 2019 částkou 15 167 Kč se splatností 25. 3. 2019. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatků [číslo] [číslo] předávacího protokolu bylo zjištěno, že obě pohledávky právní předchůdkyně za žalovaným byly postoupeny žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2021 bylo zjištěno, že postoupení obou pohledávek na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 24 460 Kč pod hrozbou podání žaloby. 10. Z podacího archu a tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovanému bylo poštou zasláno jak oznámení o postoupení, tak předžalobní upomínka. 11. Z upomínky ze dne 15. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě téže dlužné částky do 20. 4. 2019. 12. Z dalších listin soud neučinil žádné pro věc relevantní skutkové zjištění. Bylo případně povinností tvrzení i povinností důkazní spojenou s odpovídajícími procesními břemeny žalovaného, aby tvrdil a prokazoval další úhrady či jiné skutečnosti ve svůj prospěch. 13. Soud na věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 14. Dle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na nějž lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy dle ust. § 2079 a násl. o.z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění je nepochybné, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění (dodávky elektřiny) na základě platně uzavřené smlouvy a žalovanému vznikl tomu odpovídající závazek k zaplacení kupní ceny (v požadovaném rozsahu - § 153 odst. 2 o.s.ř.), přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tuto povinnost splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1968 a § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur dostal do prodlení s peněžitým plněním, přičemž splatnost si účastníci sjednali v obchodních podmínkách. 16. Soud proto důvodně podané žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 421 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 969 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 24 220 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Použití § 14b a.t. odůvodňuje skutečnost, že oproti tvrzením uvedeným v žalobě jde o návrh podávaný na ustáleném vzoru touž žalobkyní v obdobných věcech. Zástupce žalobkyně tak fakticky (zpravidla do jednání ve věci samé) neposkytuje účelné úkony právní služby, nýbrž za žalobkyni činí toliko úkony administrativní, a to zejména formálními úpravami ustáleného vzoru žaloby. Soud pak nemůže odhlédnout ani od toho, že žalobkyně v návrhu cituje judikaturu vztahující se k otázce aplikace daného ustanovení a.t. ve sporech z úvěrových smluv, kterou zjevně používá„ mechanicky a rutinně“, neboť zároveň nijak neobjasňuje, proč by tato judikatura měla být případná i ohledně žalob o zaplacení dodávek energií. 18. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř.