229 C 10/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotově peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do [datum] formou 52 týdenních splátek po [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Žalovaná půjčku řádně a včas nesplácela, uhradila celkem [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v dlužné jistině [částka] a zákonné úroky z prodlení v částečně kapitalizované výši [částka], a dále od [datum] do zaplacení. 2. Odporem žalované došlo ke zrušení elektronického platebního rozkazu. Žalovaná uvedla, že je sama, manžel zemřel, nemůže platit víc než [částka] měsíčně, platí nájem, energie. Ve svém dalším vyjádření uvedla, že neví, o co se jedná, žalobkyni nezná, žalovanou částku nemůže uhradit, jelikož jí zemřela matka, již možná nebude pobírat vdovský důchod, další příjmy nemá. V domácnosti s ní žijí dvě dcery a dvě vnoučata, přičemž jedna dcera nepobírá žádné dávky a druhá dcera pobírá na děti přídavek na dítě a příspěvek na péči. 3. Žalobkyně ve svých vyjádřeních a doplnění žaloby uvedla, že nesouhlasí s navrhovanou výší splátek, jelikož je nepoměrná k výši dluhu, od roku 2008 neuhradila žalovaná ničeho, souhlasila by se splátkami ve výši [částka] Smlouva o půjčce byla uzavřena mezi žalovanou a právní předchůdkyní, následně byla pohledávka postoupena. Žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro uznání, žalovaná dluh dne [datum] písemně uznala co do důvodu i výše [částka] a zavázala se jej zaplatit. Žádná taková listina soudu předložena nebyla. 4. K nařízenému ústnímu jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, žalobkyně se prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 5. Z předložených důkazů, tj. smlouvy o půjčce, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku, předžalobní upomínky včetně podacího lístku, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku [částka], což žalovaná stvrdila svým podpisem. Tuto skutečnost ani podpis na smlouvě v průběhu řízení nerozporovala. Poskytnuté prostředky se zavázala uhradit spolu s poplatkem [částka] formou 52 týdenních splátek [částka] se splatností první splátky dne [datum]. Před poskytnutím půjčky právní předchůdkyně zjišťovala od žalované údaje týkající se bydlení, zaměstnání, příjmů a výdajů. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem odeslaným dne [datum] na adresu ze smlouvy. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] odeslanou dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do [datum]. 6. Z předloženého sazebníku soud neučinil skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci. 7. Z prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce soud zjistil, že žalovaná je vdova, v domácnosti s ní žijí dvě dcery a dvě nezletilá vnoučata, přičemž jedna dcera je na žalované finančně závislá. Žalovaná je evidována jako uchazeč o zaměstnání, pobírá vdovský důchod [částka], další dávky jí nejsou vypláceny, nemá majetek vyšší hodnoty. Výdaje činí nájemné [částka] a platby za energie [částka]. 8. Jelikož žalovaná dluh neuznala, a to výslovně ani fiktivně, přičemž uváděla, že neví, o co se ve věci jedná a žalobkyni nezná, a za situace, kdy žalobkyně ani nepředložila tvrzené uznání dluhu, soud výrokem I rozhodl o tom, že návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá. 9. Z právního hlediska poté rozhodl věc podle § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tj. zákona účinného v době tvrzeného právního jednání, podle něhož kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka], přičemž doposud vrátila částku [částka]. Na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tudíž co do částky [částka] bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vydat. Jelikož žalobkyně požadovala pouze vydání bezdůvodného obohacení, nezabýval se soud dalšími okolnostmi, zejména platností či neplatností smlouvy o půjčce, když i v případě neplatnosti smlouvy by žalobkyně měla nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 10. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum]) s určením splatnosti dne [datum], od následujícího dne je tudíž žalovaná v prodlení. S ohledem na majetkovou situaci žalované podloženou vyplněným prohlášením jí soud umožnil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. zaplatit dluh ve splátkách po [částka] s tím, že v případě, že nezaplacení jakoukoli splátku řádně a včas, stane se dluh splatným. 11. Žaloba byla zamítnuta co do úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 10 odůvodnění). 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soud stejně jako u dlužné jistiny včetně příslušenství umožnil žalované ve smyslu citovaného ustanovení náklady řízení splácet, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.