29 C 30/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Osvojitel [celé jméno osvojitele] žádal, aby bylo rozhodnuto o osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně], narozené [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřel manželství s matkou osvojenkyně, která měla po rozvodu svého prvého manželství osvojenkyní v péči. Osvojitel žil s matkou osvojenkyně od tří let věku osvojenkyně, vytvořil se mezi nimi vztah rodič-dítě, osvojenkyně se s biologickém otcem nestýká. 2. Osvojenkyně s návrhem osvojitele souhlasila. 3. Z kopie rodného listu osvojenkyně a z lustrace z Centrální evidence obyvatel osvojenkyně bylo zjištěno, že ta se narodila dne [datum]. Jako otec je uveden [jméno] [příjmení] a jako matka [jméno] [celé jméno osvojenkyně]. 4. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel osvojitele a manželky osvojitele a z kopie oddacího listu soud zjistil, že tito jsou manželé od [datum], osvojitel má [anonymizována dvě slova], manželka osvojitele má [anonymizována dvě slova]. Osvojitel a manželka osvojitele mají [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a to [jméno] [celé jméno osvojenkyně]. 5. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel otce osvojenkyně bylo zjištěno, že je [anonymizováno] od [datum], má [anonymizována dvě slova], a to [role v řízení]. 6. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], zp [číslo], soud zjistil, že osvojenkyně si nechala změnit příjmení z„ [příjmení]“ na příjmení„ [celé jméno osvojenkyně]“. 7. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že osvojenkyně ani osvojitel nejsou v insolvenčním řízení. 8. Ze zdravotního potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že lékař stran osvojitele uvedl, že [anonymizována čtyři slova] není námitek. 9. Z výpisu z evidence Rejstříku trestů České republiky ze dne [datum] bylo zjištěno, že osvojitel [anonymizována čtyři slova]. 10. Z výpovědi otce osvojenkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že s osvojením souhlasí, s osvojenkyní se nestýká přes [anonymizováno] let. 11. Z výpovědi osvojitele bylo zjištěno, že se o osvojenkyni stará od jejích tří let, s matkou osvojenkyně je ženatý. Návrh podal z důvodu, že osvojenkyni považuje za svou dceru, přál by si, aby to bylo oficiální. Další jeho děti by k osvojení výhrady neměly. 12. Z výpovědi osvojenkyně bylo zjištěno, že si přeje být osvojena osvojitelem, považuje ho za otce, s biologickým otcem se nestýká. Přála by si mít stejná práva jako její sestra. Následky osvojení si uvědomuje. [anonymizováno] nezletilé děti a je [anonymizováno]. 13. Manželka osvojitele rovněž s osvojením souhlasila. 14. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. 15. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 847 odst. 3 o. z. ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. 16. Podle § 850 odst. 2 o. z. trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny. 17. Podle § 852 o. z. osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas. 18. Podle § 853 odst. 1 o. z. vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Podle odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Podle odst. 3, má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně. 19. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že návrhu lze vyhovět. Osvojitel osvojenkyni vychovával od jejího útlého věku, tedy v její nezletilosti, mezi ním a osvojenkyní jsou faktické vztahy, jako by byl otcem osvojenkyně, ta ho takto vnímá. Osvojení není v rozporu s dobrými mravy ani s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů. Věkový rozdíl mezi osvojenkyní a osvojitelem je přiměřený. Současně má soud za to, že [celé jméno osvojitele] je způsobilý k výkonu funkce osvojitele. Soud proto neshledal důvody, proč návrhu nevyhovět, a rozhodl ve věci samé tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. 20. Ohledně náhrady nákladů řízení je nutné v tomto řízení postupovat podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a o náhradě nákladů řízení rozhodovat podle úspěchu ve věci, přičemž zcela úspěšný v tomto řízení byl osvojitel. Ten se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, proto soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok).