209 C 159/2023-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena Smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet]. Na základě smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr až do sjednaného limitu ve výši 15 000 Kč. Za poskytnutý kontokorent se žalovaná dle smlouvy zavázala platit úrok ve výši 15 % společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního Ceníku. Žalovaná byla oprávněna poskytnutý kontokorent průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a je povinna poskytnutý kontokorent v celé výši splatit nejpozději do jednoho roku od právního čerpání úvěru. Úplným splacením kontokorentu žalovaná dle smlouvy nabyla automaticky možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek čerpat. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalované. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalované ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalované prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak nahrazuje písemný podpis žalované. Žalobkyně svou povinnost splnila, žalované předmětný úvěr poskytla a umožnila jí realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jako by měla na účtu vlastní prostředky. Žalovaná ale své povinnosti nedodržela, porušila tím smluvní ujednání. Na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který pak banka byla oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byla žalovaná povinna bance neprodleně uhradit. Žalovaná tak však neučinila ani na poslední výzvu banky ze dne 1. 10. 2022, v níž banka současně vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu, dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky [bankovní účet]. Žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem zjišťovala údaje o žalované před uzavřením smlouvy o její schopnosti úvěr řádně splácet. Uvedla dále, že žalovaná z titulu smlouvy jí aktuálně dluží částku 18 164,64 Kč na jistině. A dluží také příslušenství sestávající se ze sjednaného dlužného úroku a úroku z prodlení. Žalobkyně závěrem ještě uvedla, že žalované kromě průběžných výzev k zaplacení dluhu zaslala i předžalobní upomínku. Ani na tu však žalovaná nereagovala. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, sazebník poplatků, zápis o souhrnném procesu sjednání úvěru, upomínku k úhradě, poslední výzvu před podáním žaloby spolu s výpovědí smlouvy o účtu a souvisejících dohod, výpis ze sporožirového účtu, předžalobní výzvu včetně poštovního archu. 3. Okresní soud v Kladně vydal ve věci elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Protože se platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento zrušen. Účastnice byly následně vyzvány ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Za splnění zákonných podmínek soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) bez jednání rozhodl. Dokazování soud provedl do spisu založenými listinami. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastnice byla uzavřena smlouva o vedení sporožirového účtu a v průběhu smluvního vztahu byl na základě smlouvy žalované poskytnut úvěr v tvrzené výši a za smluvně sjednaných podmínek. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala. Účastnice si skutečně ujednaly kromě úroku úvěru, způsobu, výše a doby úhrady, též sankce (sankční úrok a úrok z prodlení) pro případ porušení smluvních povinností. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná splatila řádně načerpaný úvěr. Že by žalobkyni uhradila částky, které jsou uplatněny žalobou. Žalobkyně prokázala listinami, že žalovanou nejprve ke splnění smluvních závazků vyzvala, že poté pro neplnění smluvních povinností smlouvu vypověděla, vyčíslila dluh a před podáním žaloby k soudu žalované zaslala i předžalobní výzvu. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. V daném případě po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu. Žalovaná z titulu smlouvy o úvěru nesplatila žalobkyni částku 18 164,64 Kč, nezaplatila jí ani sjednaný sankční úrok a úrok z prodlení. Výši dluhu žalobkyně řádně specifikovala a doložila listinami, ostatně žalovaná v průběhu řízení dílčí nároky ani žádným způsobem nesporovala. Proto soud uložil žalované uhradit jistinu, sjednané úroky a také úroky z prodlení podle § 1970 o.z, které žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek (to je 800 Kč) a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení celkem ve výši 2 252 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.