209 C 29/2023-73 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou u soudu domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 9. 2015 uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] na základě které žalovanému aktivovala běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 21. 2. 2020 uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] [číslo] ke smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 203 067 Kč (Smlouva o úvěru č. [anonymizováno]). Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru společnosti žalobkyně, byl mu úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne 21. 2. 2020 vyplacen na běžný účet v plné výši. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Tyto údaje si žalobkyně ověřila proti informacím z klientových dokladů. Posoudila také informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalovaný byl podle podmínek úvěrové smlouvy zavázán měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 5 142 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku 10,9 % ročně, jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 14. dni měsíce počínaje dnem 14. 3. 2020 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 3. 2024. Splátky od 14. 3. 2020 do 14. 1. 2022 byly splaceny. Na splátku dne 14. 2. 2022 bylo ze strany žalovaného dne 14. 2. 2022 zaplaceno pouze 1 596,26 Kč, přičemž tuto částku si žalobkyně započetla na úhradu jistiny. Počínaje splátkou ke dni 14. 2. 2022 splátky ze strany žalovaného nebyly uhrazeny řádně a včas. Žádná další platba ze strany žalovaného provedena nebyla. Žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáními ve Smlouvě o úvěru ke dni 19. 4. 2022 k zesplatnění úvěru, kdy ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina 117 025,45 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru 3 236,86 Kč. Kromě těchto částek žalobkyně požaduje také zákonný úrok z prodlení z nich. Žalobkyně žalované informovala o zesplatnění, zaslala mu předžalobní výzvu ze dne 19. 4. 2022 (a také zprávy na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávy). Zesplatňujícím dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu tvořeného dlužnou jistinou ve výši celkem 117 025,45 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru ve výši 3 236,86 Kč. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 19. 4. 2022. Žalobkyně žalovanému v zesplatňujícím dopise poskytla dodatečnou lhůtu k úhradě, žalovaný ji nevyužil, proto po něm žalobkyně požaduje dle smluvních ujednání také smluvní a zákonný úrok z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne 18. 9. 2015 uzavřela s žalovaným dne 21. 2. 2020 také Dodatek č. 13, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaný i v tomto případě splnil všechny smluvní předpoklady v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 21. 2. 2020 schváleno a bylo mu umožněno jeho čerpání. Žalovaný ale následně porušil ujednání smlouvy, kontokorent mu byl zablokován a žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu ke dni 19. 4. 2022. Žalobkyně žalovanému zaslala zesplatňující dopis a předžalobní výzvu. Ke dni zesplatnění činila dlužná nesplacená jistina 5 000 Kč, nesplacený kapitalizovaný úrok 165,70 Kč (od 1. 2. 2022 do 18. 4. 2022). Žalobkyně z částky 5 000 Kč požaduje smluvní úrok ve výši 18,9% ročně od 19. 4. 2022 do 30. 6. 2022, dále smluvní úrok 11,75 % ročně od 1. 7. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 29. 4. 2022 do zaplacení. Kromě výše uvedených nároků žalobkyně žalobou uplatnila též požadavek za zaplacení částky 100 Kč, kdy tato částka odpovídá nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatů dle Ceníku banky. Tento poplatek byl žalovanému naúčtován dne 28. 2. 2022. Žalobkyně žalovaného o úhradu celkového dluhu upomenula, žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně k důkazu předložila Rámcovou smlouvu, Dodatek [číslo] Dodatek [číslo] uzavřené s žalovaným, dále obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru žalobkyně, podmínky pro používání kontokorentu banky, přehledy plateb kontokorentu, mimořádný výpis z účtu žalovaného a ceník žalobkyně. Založila dále zesplatnňující dopisy, výzvy a předžalobní výzvu včetně podacího archu. V průběhu řízení pak ještě doložila podklady, kterými zkoumala úvěruschopnost žalovaného, konkrétně výpisy z jeho účtu, písemné prohlášení žalovaného o osobních a majetkových poměrech, skoring provedený žalobkyní. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému oba účastníky předvolal. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se nedostavil, neomluvil se, nepožádal o odročení, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Dokazování soud provedl listinami, které do spisu k důkazu založila žalobkyně. 4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané jednak, že účastníci uzavřeli dne 18. 9. 2015 platně Rámcovou, na jejím podkladě pak dne 21. 2. 2020 Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] a téhož dne i Smlouvu o poskytnutí kontokorentu. Na základě smlouvy o úvěru žalobkyně na účet žalovaného vyplatila dne 21. 2. 2020 částku 203 067 Kč. Na základě smlouvy o poskytnutí kontokorentu byl žalovanému dne 21. 2. 2020 poskytnut kontokorent 5 000 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila. Žalovaný však své smluvní povinnosti porušil, když od 14. 1. 2022 zčásti a od 14. 2. 2022 zcela přestal hradit měsíční splátky úvěru ve výši 5 142 Kč. Zároveň přestal plnit podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Jednání žalovaného vedlo žalobkyni k tomu, že ke dni 19. 4. 2022 zesplatnila jak zbývající nesplacený úvěr, tak poskytnutý kontokorent. Žalobkyně dlužné částky k uvedenému dni vyčíslila, vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, vyčíslila také úroky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný na dluh na základě výzvy a poté i předžalobní výzvy cokoli uhradil. Z listin předložených žalobkyní také vyplynulo, že před poskytnutí úvěrů žalovanému se zabývala jeho osobními a majetkovými poměry, zkoumala jeho úvěruschopnost. Žalobkyně prokázala, že informace zjištěné za tímto účelem hodnotila, zvažovala rizika, nakonec úvěr a kontokorent poskytla, když uzavřela, že žalovaný bude mít na dohodnuté splátky finance. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády (nařízení č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Po zhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a to stran všech dílčích nároků. Žalobkyně a žalovaný spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, a smlouvu o poskytnutí kontokorentu. Na základě těchto smluv žalovaný načerpal úvěr 203 067 Kč a čerpal i kontokorent ve výši 5 000 Kč. Úvěr žalovaný nesplatil řádně, výši dluhu žalobkyně specifikovala a doložila listinami. Doložila řádně i nesplacený kontokorent. Soud shledal oprávněným jak požadavek na úhradu dlužných jistin, tak požadavek žalobkyně na přiznání sjednaných úroků včetně sankčních. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné jistiny, dlužné sjednané úroky a také úroky z prodlení, neboť žalovaný se beze sporu do prodlení s placením peněžitého plnění dostal a žalobkyně úrok z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Soud jí náklady řízení přiznal ve výši zaplaceného soudního poplatku a dvou paušálních náhrad, celkem ve výši 5 486 Kč.