216 C 43/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částku 21 536,19 Kč s úrokem a úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“) s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru č. KTK [bankovní účet], na základě které žalovanému poskytla úvěr do výše 18 000 Kč spojený s jeho osobním účtem, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem v sazbě 18 % ročně. Bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit poplatky a právní předchůdkyně je úroky a poplatky oprávněna připsat k jistině úvěru. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutý úvěr žalovaný včas a řádně nesplácel, a proto jej právní předchůdkyně v souladu se smlouvou ke dni [datum] zesplatnila. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá jistiny úvěru ve výši 21 536,19 Kč (zahrnuje i úrok a poplatky, které ke dni zesplatnění přirostly k jistině), úroku ve výši 10 % ročně z požadované jistiny, a dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 536,19 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení (za dobu od [datum] do [datum] úrok z prodlení podle § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, nežádala). 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl zrušen. Soud účastníky vyzval, nechť sdělí, zda souhlasí s rozhodnutím věci pouze na základě listinných důkazů s tím, že pokud se ve věci nevyjádří, bude mít za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci souhlasili, případně se nevyjádřili, soud tedy postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), a vydal rozsudek bez nařízení jednání ve věci. 3. Ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK [bankovní účet] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru k účtu č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 18 000 Kč, žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 18 % ročně z nesplacené jistiny. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky spojené s úvěrem podle ceníku, který byl součástí smlouvy. Bylo též sjednáno, že úroky z úvěru a veškeré vyúčtované ceny přirůstají k jistině úvěru. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal celou úvěrovou jistinu, ale úvěr řádně nesplácel. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl zesplatnění z důvodu nesplácení. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván k zaplacení celého dluhu do [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z úvěru na žalobkyni. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Právně soud věc hodnotil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit ve výši 18 000 Kč, žalovaný úvěr čerpal. Žalovanému vznikla povinnost tento úvěr řádně v souladu se sjednanými podmínkami splácet. Žalovaný tyto povinnosti nedodržel, došlo k zesplatnění úvěru. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, ta je tak aktivně legitimovaná k podání žaloby. Žalovaný dluží žalovanému na jistině částku 21 536,19 Kč, dále mu nabíhají úrok z jistiny, soud tak žalobě vyhověl. Žalovaný je v prodlení, žalobkyni byl přiznán i zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 314 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 862 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 536 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.