218 C 162/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 21. 8. 2015 úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které mu byl poskytnut revolvingový úvěr. Sjednaná výše úvěrového rámce činila 34 000 Kč. Podle smlouvy byl žalovaný povinen hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Postupně čerpaný úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 26,28 % ročně, pro případ prodlení s úhradou splátek byl žalovaný povinen platit věřiteli smluvní pokuty ve výši 260 Kč, resp. 230 Kč za upomínání obyčejným či doporučeným dopisem. Žalovaný dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, proto žalobkyně pohledávku dopisem ze dne 14. 4. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Ke dni podání žaloby byla pohledávka tvořena jistinou ve výši 32 522,27 Kč, poplatky ve výši 423 Kč, náklady na vymáhání ve výši 400 Kč, poplatky za pojištění ve výši 378,70 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 120 Kč, dále žalobkyně požadovala smluvní úrok z úvěru a zákonné úroky z prodlení. 2. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 12. 1. 2023. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast předem písemně omluvila, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k jednání též nedostavil, ve věci se nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. 3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 21. 8. 2015, úvěrových podmínek a z transakční historie soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 34 000 Kč a závazek žalovaného splácet tento úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky, a to včetně smluvního úroku stanoveného sazbou 26,28 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují věřitele jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Úvěrovými podmínkami byla dále stanovena výše nákladů na vymáhání i s tím souvisejících smluvních pokut v případě prodlení a opakovaného upomínání dlužníka. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný z tohoto účtu postupně vyčerpal prostřednictvím kreditní karty jistinu v celkové výši 71 254,90 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 96 995,86 Kč, která byla započítána na částečnou úhradu úroků, poplatků a jistiny. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že jeho obsahem je výzva žalovanému k splacení celého úvěru ve výši 38 153,50 Kč ve lhůtě do 14 dnů od data sepsání výzvy. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 38 964,67 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 34 000 Kč, z nějž žalovaný prostřednictvím platební karty vyčerpal finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení úvěrových podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění a zaplatit dohodnuté poplatky. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení úvěrových podmínek povinnost uhradit žalobkyni sjednané smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do jednotlivých žalovaných částek, tak i co do úroku z úvěru a úroku z prodlení z těchto částek uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 921 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 743 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 843,97 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.