218 C 199/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému ve výši 51 901,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní prostřednictvím mandatáře dne 23. 3. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] přičemž úvěr byl účelově vázán na financování nákupu zboží - motocykly, mopedy a čtyřkolky, včetně příslušenství. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 41 000 Kč, který se zavázal zaplatit v 45 splátkách po 1 510 Kč měsíčně, včetně sjednaného příslušenství. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy, zejména nesplácel úvěr dohodnutým způsobem, došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od shora uvedené smlouvy a zesplatnění pohledávky. Žalovaný na výzvy k zaplacení ani na předžalobní upomínku ze dne 20. 6. 2023 nereagoval, dluh nezaplatil. Dlužná částka je tvořena nesplacenými předepsanými splátkami ve výši 7 550 Kč, zesplatněnou jistinou ve výši 35 289,24 Kč, úrokem ve výši 294 Kč, poplatky ve výši 650 Kč a smluvními pokutami v celkové výši 8 118 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Protože se žalobkyně rovněž nevyjádřila, soud na základě fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání rozhodl postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 3. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 23. 3. 2022 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr na nákup motocyklu ve výši 41 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 45 měsíčním splátkami ve výši 1 510 Kč (včetně pojištění), úroková sazba byla sjednána ve výši 24,12 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří úvěrové podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z úvěrové smlouvy i z úvěrových podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Žalovaný je dle úvěrové smlouvy dále povinen v případě prodlení s úhradou měsíčních splátek či jiných dlužných částek zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Z potvrzení o proplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl uhrazen přímo dodavateli předmětu financování dne 25. 3. 2022. Z přehledu plateb pro smlouvu bylo zjištěno, že žalovaný úvěr zpočátku splácel, uhradil 4 splátky po 1 510 Kč, po 8. 7. 2022 však již neuhradil žádnou splátku. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 29. 12. 2022 soud zjistil, že jeho obsahem je oznámení o zesplatnění pohledávky ke dni 16. 12. 2022 a výzva žalovanému k úhradě dlužných částek v celkové výši 44 134,24 Kč do 18. 1. 2023. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 20. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 52 252,96 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr na nákup zboží ve výši 41 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěrových podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a úvěr zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění a zaplatit dohodnuté poplatky. Dále pak žalovanému vznikla na základě příslušného ustanovení úvěrové smlouvy povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 8 118 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 občanského zákoníku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 697,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 065 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 901,24 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192,40 Kč.