220 C 40/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 10 747,74 Kč z titulu nezaplacené spotřeby energie. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná odebírala v období od [datum] do [datum] elektrickou energii od žalobkyně jakožto dodavatele poslední instance, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaná nezaplatila. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 10 507,74 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z tiskové zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnosti skupiny [anonymizována tři slova] ztratily možnost dodávat elektřinu k [datum] a od tohoto data nastoupil dodavatel poslední instance. 5. Z faktury [číslo] ceníků za období od října 2021 do dubna 2022 soud zjistil, že žalovaná odebrala v období od [datum] do [datum] elektrickou energii v celkové hodnotě 899 kWh. Spotřebu žalobkyně vyúčtovala podle jednotkové ceny za MWh plynoucí z ceníku žalobkyně za jednotlivá období v celkové výši 10 507,74 Kč se splatností k [datum]. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu a sledování zásilek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. 7. Z oznámení ze dne [datum] ve spojení s interním výpisem žalobkyně k odběrnému místu [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému převzetí dodávek elektřiny na základě oznámení operátora trhu. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Původní smluvní dodavatel elektřiny pozbyl možnosti dodávat elektřinu žalované do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] k [datum]. Žalobkyně jakožto dodavatel poslední instance dodávala elektrickou energii do předmětného odběrného místa a za období od [datum] do [datum] vystavila fakturu ve výši 10 507,74 Kč se splatností ke dni [datum]. Žalovaná vyfakturované plnění neuhradila a to ani na výzvu žalobkyně ze dne [datum] 9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) ve znění účinném ke dni zahájení dodávek. 10. Podle ust. § 12a energetického zákona dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo (odst. 1). Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh (odst.2). Dodavatel elektřiny nebo plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn nebo nemá zajištěnu službu distribuční soustavy, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy podle odstavce 2, informuje o této skutečnosti neprodleně operátora trhu (odst. 3). Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a provozovateli distribuční soustavy (odst. 4). V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední instance identifikační údaje o dotčeném zákazníkovi (odst. 5). Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě (odst. 6). Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán (odst. 7). Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah předpokládaný ust. § 12a energetického zákona, tedy žalobkyně byla k [datum] dodavatelem poslední instance pro oblast Středočeského kraje, což je soudu známo z jeho úřední činnost a oficiálních webových stránek Energetického regulačního úřadu, žalovaná byla odběratelem, u kterého došlo k ukončení dodávek sdružených služeb na základě toho, že původní dodavatel pozbyl možnosti dodávat elektřinu k [datum]. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované plnění a žalované tak vznikl závazek k zaplacení ceny dle ceníku dodavatele poslední instance, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento závazek splnila. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti vyúčtování dostala do prodlení s peněžitým plněním. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 747,74 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.