223 C 199/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 800 Kč spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky s prodlení ve výši 2 943,97 Kč a zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 800 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotově peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do [datum], a to formou 80 týdenních splátek po 1 213 Kč spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 8 500 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 10 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 28 500 Kč počínaje [datum]. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, právní předchůdkyni uhradila celkem 25 200 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] s účinností k témuž dni a tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v dlužné jistině 24 800 Kč a zákonné úroky z prodlení v částečně kapitalizované výši, jak uvedeno shora. Žalovaná nezaplatila po postoupení pohledávky ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byla řádně předvolána, nedostavila. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 3. Z předložených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi stranami dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy částku 50 000 Kč (z toho 13 575 Kč bylo použito na refinancování předchozího úvěru a částka 36 425 Kč byla vyplacena žalované), což žalovaná stvrdila svým podpisem. Tuto skutečnost ani podpis na smlouvě v průběhu řízení nerozporovala. Spolu s poskytnutými prostředky se žalovaná zavázala zaplatit souhrnný poplatek 47 000 Kč (úrok, administrativní poplatek a poplatek za hotovostní inkaso splátek), to vše formou týdenních hotovostních splátek po 1 213 Kč (celkem 80) se splatností první splátky 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a dalších splátek vždy do konce následujícího týdenního období. Pojištění nebylo sjednáno. Pro případ prodlení se splátkami byla ujednána sankční opatření a možnost právní předchůdkyně úvěr zesplatnit. 5. Z karty zákazníka a formuláře o zpracování osobních údajů bylo zjištěno, že právní předchůdkyně zjišťovala před poskytnutím úvěru od žalované údaje o jejích osobních a majetkových poměrech včetně formy bydlení, příjmů, výdajů a dalších závazků. Údaje měly být ověřeny doklady totožnosti, složenkami a příkazem bance. Žalobkyně žádné takové listiny soudu nepředložila. 6. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (jejíž právní subjektivita byla zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku) smlouvou ze dne [datum] a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum], jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postupovaných pohledávek a oznámením odeslaným žalované podle podacího lístku v den vyhotovení dopisu. 7. Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do [datum], tuto upomínku odeslala žalované podle podacího lístku v den vyhotovení. 8. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovanou specifikovanou smlouvu, na základě které poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč (částečně vázány na refinancování jiného úvěru), převzetí peněz žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Nehradila však řádně a včas sjednané splátky, do postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila dle žalobních tvrzení, která žalovaná nerozporovala, pouze 25 200 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 9. Soud posoudil věc podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně převzala v hotovosti při podpisu smlouvy částku 50 000 Kč, přičemž doposud vrátila částku 25 200 Kč. Žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala, netvrdila, že by uhradila více nebo že by její závazek zanikl z jiného důvodu. Soud proto uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., bezdůvodně obohatila co do částky 24 800 Kč a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 10. Na tomto místě ještě soud uvádí, že s ohledem na postup žalobkyně, která žalobou uplatňovala pouze vydání bezdůvodného obohacení, se soud nezabýval otázkou platnosti smlouvy o úvěru, přičemž i v případě neplatnosti smlouvy (přičemž žalobkyně zcela jistě předloženými listinami neprokázala, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované) by žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení svědčilo. 11. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (v tento den odeslala předžalobní upomínku ze dne [datum]) s určením splatnosti dne [datum], od následujícího dne je žalovaná v prodlení. 12. Žaloba byla zamítnuta co do zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 11 odůvodnění). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 444 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 992 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.