224 C 195/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako provozovatel vozidla neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak požaduje zaplacení příspěvku ve výši 9 202 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl tento usnesením zrušen. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Žalovaný byl podle předložené výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel ze dne 26. 9. 2019 vycházející z elektronické evidence pojišťoven a z centrálního registru vozidel v předmětném období od 19.4.2019 3. 8. 2019 provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], k vozidlu však neuzavřel povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by provoz vozidla byl v předmětném období pojištěn. Podle uvedené výzvy byl žalovaný vyzván k zaplacení příspěvku ve výši 9 202 Kč (107 dnů x 86 Kč) a dále nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč ve lhůtě do třiceti dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl o zaplacení později upomínán ještě upomínkou ze dne 5. 12. 2019 a 30.1.2020. 5. Ze zprávy statutárního města Kladna, odd. dopravně-správních agend ze dne 13. 9. 2022 bylo zjištěno, že dne 26. 7. 2019 byly registrační značky k vozidlu uloženy do depozita Městského úřadu Cheb. 6. Ze shora uvedených zjištění vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný v uvedeném období od 19.4.2019 25.7.2019 neuzavřel jako provozovatel osobního automobilu, [registrační značka] povinné smluvní pojištění odpovědnosti a nezaplatil ani příspěvek ve výši 86 Kč denně, ačkoli k tomu byl opakovaně vyzýván. Pro splatnost pohledávky byla rozhodující první výzva ze dne 26.9.2019. 7. Soud danou věc posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018. 8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 citovaného zákona, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. 12. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů (dále jen„ Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 14. Podle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Odst. 7 pak stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 15. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se prování zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 v ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 86 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 16. Jelikož bylo zjištěno, že žalovaný neměl pojištěný osobní automobil v období od 19.4.2019 25.7.2019, tedy po dobu 98 dnů, náleží žalobkyni podle citovaných ustanovení příspěvek ve výši 8 428 Kč. Současně žalobkyni vznikl nárok na paušální částku nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva stanovený citovanou vyhláškou na 300 Kč. 17. Příspěvek a náklady na uplatnění byly splatné v souladu s výše citovaným § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti ve lhůtě 30 dnů od doručení první výzvy. 18. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Není-li sjednáno jinak, řídí se výše úroku z prodlení nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 19. Co do zbytku byla žaloba s ohledem na uložení registračních značek k předmětnému vozidlu do depozita zamítnuta, neboť žalovaný nebyl po dobu od 26.7.2019 do 3.8.2019 povinen hradit povinné ručení. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 152,49 Kč, přičemž tato částka představuje 77,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,7 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 502 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.