229 C 75/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] to po prověření úvěruschopnosti žalované prostřednictvím zjištění kreditního skóre posouzením příjmů a výdajů, proměnných údajů týkajících se osoby žalované a lustrací v příslušných registrech. Smlouva byla sjednána prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně (obdoba internetového bankovnictví) s elektronickým podpisem po registraci a ověření totožnosti žalované, která mohla smlouvu spravovat právě v rámci webového rozhraní. Žalovaná byla zároveň povinna zadat žalobkyní zaslaný SMS kód. Na základě smlouvy a následných dodatků byla žalovaná oprávněna čerpat od žalobkyně prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky až do výše nevyčerpaného úvěrového rámce sjednaného ve výši 200 000 Kč, úvěr se zavázala vrátit pravidelnými měsíčními splátkami dle smlouvy ve výši 2,43 % z výše sjednaného úvěrového rámce spolu s úrokem a poplatky vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaná načerpala během trvání úvěru částku v celkové výši 212 170 Kč a žalobkyni uhradila pouze 38 534 Kč, čímž porušila svůj závazek ze smlouvy, proto žalobkyně využila možnost zesplatnění úvěru ke dni 22. 11. 2022 s tím, že vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru dopisem z téhož dne. Žalovaná po zesplatnění neuhradila ničeho, přestože byla upomenuta o uhrazení celkové dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalované zaplatit dlužnou jistinu 199 416,7 Kč, náklady vymáhání 600 Kč a smluvní pokutu 1 500 Kč (3x 500 Kč – za každou splátku v prodlení), a dále smluvní úrok ve výši 33 199,63 Kč (součet nezaplacených úroků v rámci jednotlivých splátek a úroku ve výši 24,88 % ročně z jistiny od 23. 11. 2022 do 27. 2. 2023), úroku ve výši 24,88 % ročně (od 91. dne ve výši 15 % ročně) z jistiny od 28. 2. 2023 do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ve výši 6 865,88 Kč (od 15. dne po zesplatnění do dne sepsání žaloby, tj. od 7. 12. 2022 do 27. 2. 2023) a od 28. 2. 2023 do zaplacení (ode dne následujícího po sepsání žaloby) z dlužné částky 65 198,41 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K výzvě soudu žalobkyně ve vyjádření ze dne 3. 8. 2023 uvedla, že žalovaná úvěr čerpala převodem hotovosti na bankovní účet žalované, nikoliv prostřednictvím shora uvedené karty, a to převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně proto navrhla, aby soud učinil dotaz na příslušný bankovní institut za účelem zjištění, kdo byl majitelem shora uvedeného účtu, včetně dotazu na žalobkyní učiněné platby, které byly specifikovány v podání. 4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy nazvané„ Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr [číslo]“ včetně úvěrových podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 55 000 Kč s úrokem 24,88 % ročně, žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr splácet formou měsíčních splátek v minimální výši 2,43 % z úvěrového rámce vždy k 20. dni v měsíci. Výše úvěrového rámce bylo v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami možné měnit úvěrový rámec, který konečně činil 200 000 Kč. Ve smlouvě o úvěru je uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná u společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], a to od měsíce listopadu 2015 s měsíčním příjmem 35 000 Kč, příjmy ostatních členů její domácnosti nejsou uvedeny. Žalovaná je na smlouvě podepsána kódem. 6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad spolu se sdělením banky soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr na její účet. Za období od 26. 7. 2021 do 20. 7. 2022 vyčerpala jistinu celkem 212 170 Kč a uhradila na úvěr celkem 38 534 Kč. Ze zprávy [jméno] [příjmení] [anonymizováno] ze dne 9. 8. 2023 bylo zjištěno, že v období od 26. 7. 2021 do 20. 7. 2022 bylo na účet č. [bankovní účet], jehož jediným disponentem byla žalovaná, byla ze strany žalobkyně poukázána v několika platbách celkem částka ve výši 212 170 Kč. 7. Z dopisu ze dne 22. 11. 2022 spolu s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení do 14 dnů od sepsání dopisu, výzva byla odeslána dne 26. 11. 2022. 8. V potvrzení o bonitě klienta má žalovaná uvedeno, že hradí splátky jiným společnostem ve celkové výši 20 000 Kč; vlastní dům/byt a je zaměstnaná na s příjmem ve výši 35 000 Kč. Žalobkyně podle potvrzení o provedení ověření bonity klienta před poskytnutím úvěru provedla kontrolu žalované v insolvenčním rejstříku, v němž nebyla nenalezena. Dále ji prověřila v registrech NRKI (výsledek [příjmení]), a [příjmení] (výsledek [příjmení]). Vypočetla její limit nejvyšší měsíční splátky („ MLS klienta“) a limit nejvyšší splátky domácnosti („ MLS domácnosti“). Z informací, které žalobkyně zjistila od žalované soud dále zjistil, že žalovaná jako telefonní číslo, kterým měla potvrdit uzavření smlouvy bylo [tel. číslo]. Žalobkyně si také vyžádala kopii občanského a řidičského průkazu žalované. Jak plyne z bankovního účtu žalované, příjem žalované v měsíci července 2021 činil 26 089 Kč, a to z nemocenské dávky, v měsíci červnu 2021 činil 13 475 Kč z nemocenské dávky, v měsíci květnu 27 472 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno]. Z úvěrové zprávy soud dále zjistil, že žalovaná měla dalších pět úvěrových závazků vůči jiným subjektům. 9. Z předžalobní výzvy k plnění spolu s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu do 7 dnů, výzvu ze dne 15. 12. 2022 jí odeslala 16. 12. 2022 na adresu trvalého bydliště uvedenou ve smlouvě. 10. Právní subjektivita žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku. 11. Pro úplnost soud uvádí, že k listinám předloženým po koncentraci řízení soud nepřihlédl. 12. Po právní stránce soud postupoval takto. 13. Soud při jednání vyzval žalobkyni k prokázání žalobního tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy právě s žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1. a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“). 14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše). 15. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost. 16. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její účet peněžní prostředky ve výši 212 170 Kč a žalovaná uhradila celkem 38 534 Kč. Tuto skutečnost žalovaná v průběhu řízení nerozporovala, netvrdila, že by uhradila žalobkyni více. Jelikož za situace, kdy úvěrová smlouva byla shledána absolutně neplatnou, nebyl zjištěn žádný právní důvod transakce ze strany žalobkyně, dospěl soud k závěru, že na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení spočívající v rozdílu poskytnutých a vrácených peněžních prostředků, tj. co do částky 173 636 Kč, a žalovaná je povinna tuto částku žalobkyni také vydat, přičemž splatnost je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 17. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána