23 C 43/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce podal žalobu za účelem vydání rozhodnutí na určení neplatnosti darovací smlouvy, kterou uzavřel dne [datum] se žalovanou 1 jakožto oprávněnou ze služebnosti k bytu, žalovanou 2 a žalovaným 3 jakožto obdarovanými. Touto darovací smlouvou došlo k převodu vlastnických práv k bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa] (byt. dům), stojícím na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], na žalovanou 2 a žalovaného 3, a dále bylo zřízeno i věcné břemeno ve prospěch žalobce a žalované 1. Žalobu odůvodnil tím, že nemovitost byla jediným relevantním majetkem, který žalobce vlastnil, a doposud slouží jako jeho bydlení. Zmínil, že v rámci řízení o omezení jeho svéprávnosti byl vypracován znalecký posudek se závěrem, že žalobce není schopen vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, ani projevovat svoji skutečnou vůli. Z tohoto posudku jasně vyplývá, že není schopen v důsledku duševní poruchy uzavírat smlouvy a nakládat s majetkem, proto je uzavřená darovací smlouva absolutně neplatná. Nad rámec uvedeného ještě uvedl, že jeho manželství se žalovanou 1 již delší dobu neplní svou funkci, že je s ním jednáno nevybíravým způsobem, a proto se domnívá, že darovací smlouva byla účelovým krokem ze strany žalované 1, aby ho zbavila majetku a majetek převedla na děti. Apeloval na skutečnost, že je lehce ovlivnitelný s odkazem na vypracovaný znalecký posudek, kdy případná plánovaná rekonstrukce bytu by hodně zasáhla jeho pohodové užívání, na které je zvyklý. Z těchto důvodů tak žalobce nemá jinou právní možnost, jak hájit svá práva, a proto podal tuto žalobu. Dle jeho názoru mu z těchto důvodů svědčí i naléhavý právní zájem. 2. K žalobě se vyjádřila žalovaná 1 a žalovaný 3 prostřednictvím své právní zástupkyně tak, že podání žaloby o určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] je účelovým jednáním třetích osob, které využívají svého vlivu na žalobce s cílem dosáhnout vlastního majetkového prospěchu (dcery z prvního manželství žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), avšak nikoli v zájmu žalobce. Určení neplatnosti darovací smlouvy by navíc bylo zcela v rozporu se zájmem nezletilé druhé žalované, u níž by došlo ke zhoršení jejích osobních poměrů. Žalovaní 1 a 3 dále uvedli, že žalobce není nijak omezován v bydlení v předmětném bytě, který užívá řádně na základě zřízení věcného břemene služebnosti. Zásadně odmítli tvrzení žalobce o tom, že by mu svědčil naléhavý právní zájem odůvodněný tím, že předmětný byt je jediným majetkem, který žalobce vlastnil a jeho domovem. A to proto, že domovem žalobce je předmětný byt po celou dobu i nadále, žalobce jej v plném rozsahu užívá, žalovaní mu v tom nikterak nebrání. Proto navrhli zamítnutí žaloby. 3. Soud zjistil, že žalovaná 1 je manželkou žalobce, žalovaná 2 je nezletilou dcerou žalobce a žalované 1, žalovaný 3 je zletilým synem žalobce a žalované 1. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva spolu se zřízením věcného břemene, na základě které daroval žalobce žalované 2 a žalovanému 3 svůj byt – bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] spolu se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] (bytová jednotka je zapsaná v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno pro obec a kat. území [obec]). V darovací smlouvě bylo současně zřízeno věcné břemeno užívání pro žalobce a žalovanou 1. Právní účinky zápisu do katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum]. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 10. 10. 2018 čj. 18 Nc 2702/2018-34 soud zjistil, že s ohledem na skutečnost, že v době darování byli žalovaná 2 a žalovaný 3 nezletilými dětmi, podléhalo uzavření darovací smlouvy schválení opatrovnickým soudem. Z tohoto citovaného rozsudku vyplývá, že darování jako jednání v zájmu účastníků soud schválil. Soud dále zjistil, že žalobce byl rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 1. 4. 2021 čj. 29 Nc 3252/2020-261 omezen ve svéprávnosti z důvodu zjištění duševní poruchy žalobce a opatrovníkem bylo jmenováno město Stochov. Dále soud zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2022 čj. 24 Co 30/2022-338, který nabyl právní moci dne [datum], byl citovaný rozsudek 1. stupně změněn tak, že návrh na omezení svéprávnosti žalobce a určení opatrovníka byl zamítnut. 4. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], u kterého žalobce setrval na svém požadavku vymezeném žalobou s doplněním, že žalovaná 1 se přestěhovala do zděděného domu ve [obec] a po podání této žaloby podal i žalobu o rozvod, a žalovaní 1 a 3 uvedli, že dovolání žalované 1 bylo Nejvyšším soudem ČR zamítnuto, tudíž rozsudek Krajského soudu v Praze zůstal beze změny. Ustanovený opatrovník žalované 2 se k výzvě soudu k žalobě písemně nevyjádřil, ač řádně obeslán, se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. V průběhu jednání založili žalovaní 1 a 3 listinný důkaz (zpráva [územní celek] ze dne [datum]), kterým hodlali prokázat, že v průběhu řízení o svéprávnosti žalobce byla podána žádost o přidělení bytu, kterou nepodával žalobce s tím, že tímto důkazem mělo být prokázáno manipulativní jednání dcer žalobce z prvního manželství. Žalobce k tomu uvedl, že starší dcery pro něho běžně zajišťují různé záležitosti a tak tomu bylo i v případě, když žalobce delší dobu zvažoval a řešil podání žaloby o rozvod, neboť mu vadilo, že žalovaná 1 narušuje jeho bydlení v bytě. V průběhu tohoto jednání soud vyzval žalobce, aby dotvrdil a prokázal, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem a současně byl žalobce poučen o následcích nesplnění těchto povinností. Žalobce po poučení uvedl, že existenci naléhavého právního zájmu dovozuje z toho, že byt byl jediným relevantním majetkem žalobce s tím, že tento převedl za určitých okolností na své děti. Poukázal na vypracovaný znalecký posudek, na základě kterého není schopen v něm vyjmenované úkony učinit, a dle jeho názoru nemá jinou cestu, jak se domoci svých práv. S tímto doplněným tvrzením vyslovili žalovaní 1 a 3 nesouhlas, neboť návrh na omezení svéprávnosti žalobce podala žalovaná 1 až [datum] a znalecký posudek byl vypracován až [datum] a samotná darovací smlouva byla vypracována již [datum]. Protože nikdo nenarušuje možnost bydlení žalobce, setrvali žalovaní 1 a 3 na svém požadavku žalobu zamítnout. 5. Soud danou věc posuzoval dle § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy o určovací žalobu ve smyslu § 8 písm. c) o. s. ř. jde tehdy, požaduje-li žalobce v žalobním petitu, aby bylo určeno, buď že je tu právní vztah nebo právo, nebo že tu právní vztah nebo právo není. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení právního vztahu nebo práva je dán jen tehdy, jestliže je způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce, nebo ohrožení jeho práva. Protože v daném případě na základě darovací smlouvy ze dne [datum] došlo k převodu vlastnických práv k bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo], a vše bylo zapsáno v řízení sp. zn. V [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno (na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]), neshledal soud naléhavý právní zájem na učení neplatnosti smlouvy. Za dané situace může být ohrožení práva žalobce vyřešeno pouze určením vlastnického práva žalobce, pro něž se posouzení platnosti smlouvy bude řešit jako otázka předběžná. Z tohoto důvodu nepřistoupil soud k provádění navržených důkazů jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaných 1 a 3. 6. Protože žalobce nesplnil zákonnou podmínku na požadované určení, soud jeho nároku nevyhověl a žalobu z tohoto důvodu zamítl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšným žalovaným 1 a 3 přiznal náklady řízení v celkové výši 15 780 Kč. Soud vycházel z § 9 odst. 1 písm. b) a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy tarifní hodnota činí 50 000 Kč a za tři úkony právní pomoci (převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu), za zastupování dvou účastníků náleží žalovaným celkem 14 880 Kč (sazba za jeden úkon je 3 100 Kč a za zastupování dvou účastníků je 2 480 Kč). Celková částka byla vypočítána jako součin 2 x 2 480 Kč x 3 úkony. Z důvodu nečinnosti a nepřítomnosti opatrovníka žalované 2 tomuto žádné náklady řízení nevznikly.