24 C 28/2023-66 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal zaplacení předmětné částky s tím, že dne [datum] uzavřel se žalovaným ústně smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací na rodinném domě na adrese [adresa]. Žalobce zaplatil žalovanému několik záloh. Žalovaný práce započal, avšak nedokončil. Žalobce ukončil s žalovaným spolupráci dne [datum], žalovaný však zaplacené prostředky žalobci nevrátil. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal, a to uznáním dluhu dne [datum], kde byl dohodnut splátkový kalendář. Žalobce se se žalovaným dohodli na první splátce ve výši 2 000 Kč, kterou měl žalovaný žalobci uhradit dne [datum], což se nestalo. Žalovaný je tak od [datum] v prodlení. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku žalobci žádnou částku neuhradil 2. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil se, ve věci se nijak nevyjádřil, soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem má soud za zjištěné, že žalovaný svůj dluh ve výši 120 000 Kč, který vznikl za nedokončené dílo, vůči žalobci uznal s tím, že se zavázal dlužnou částku hradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 000 Kč měsíčně, první splátka byla určena ve výši 2 000 Kč měsíčně. 4. Z výpisu běžného účtu žalobce má soud za zjištěné, že žalobce uhradil žalovanému dne [datum] částku 250 000 Kč, dne [datum] částku 150 000 Kč a dne [datum] částku 30 800 Kč. 5. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky. K výzvě k úhradě dlužné částky byl předložen i podací lístek ze dne [datum]. 6. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Dle § 2053 zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine o.z.) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. 10. Právě a pouze tyto otázky mohl řešit soud v situaci, kdy dospěl k závěru, že dluh žalovaným byl uznán platně v souladu s § 2053 o.z. Žádné konkrétní tvrzení ohledně toho, že dluh fakticky nevznikl nebo, že by zanikl splněním nebo jinak žalovaný soudu neposkytl, a zejména neposkytl soudu ani žádný relevantní návrh na prokázání takového tvrzení. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v celém rozsahu vyhověl. Výše úroku z prodlení je odůvodněna § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud přiznal úroky z prodlení ode [datum] tj. následující den po splatnosti první splátky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku.