25 C 50/2011-589 — Okresní soud v Kladně

1. Původní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně , jméno FO, , narozená , datum, , (dále jen „původní žalobkyně“) domáhala určení, že je podílovou spoluvlastnicí v rozsahu ideálních 13/16 pozemku st. parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, (dále jen „sporné nemovitosti“). Tvrdila, že darovací smlouvou sepsanou formou notářského zápisu dne , datum, bezúplatně převedla svůj spoluvlastnický podíl na sporných nemovitostech na žalovanou 1, nicméně v době, kdy tento úkon činila, trpěla již duševní poruchou, která nebyla jen přechodného rázu, jelikož prodělala mozkovou mrtvici a měla nádor na mozku. Dovozovala, že je tak právní úkon absolutně neplatný, přičemž naléhavý právní zájem na určení shledávala v existenci rozporu ve vlastnictví sporných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí a podle stavu, který nastal v důsledku absolutní neplatnosti dotčeného právního titulu.2. Původní žalobkyně dne , datum, zemřela a na její místo nastoupily pozůstalé dcery žalobkyně a) a b) a žalovaná 2 coby dědičky, Anonymizováno, které se nově domáhaly, aby soud určil, že původní žalobkyně byla ke dni svého úmrtí , datum, podílovou spoluvlastnicí sporných nemovitostí v rozsahu ideálních , Anonymizováno, /16. Protože však , Jméno žalované B, ještě coby žalobkyně c) vzala žalobu zpět, soud řízení vůči její osobě zastavil a připustil, aby do řízení přistoupila na stranu žalovanou. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozsudek soudu I. stupně“), ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „rozsudek soudu II. stupně“), který nabyl právní moci dne , datum, , pak soud žalobě žalobkyň a) a b) vyhověl a určil, že původní žalobkyně , jméno FO, byla ke dni , datum, podílovou spoluvlastnicí sporných nemovitostí v rozsahu ideálních 13/16. Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (dále jen „zrušující rozsudek“), rozsudky soudu II. i I. stupně zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Zrušující rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .3. V řízení se žalobkyně a) a b) nadále domáhaly, aby soud určil, že původní žalobkyně , jméno FO, byla ke dni úmrtí , datum, podílovou spoluvlastnicí sporných nemovitostí v rozsahu ideálních 13/16. Žalobkyně měly za to, že se stav ode dne vydání rozsudku soudu I. stupně nikterak nezměnil, že zdejší soud splnil veškeré požadavky dovolacího soudu a že po doplněném dokazování jsou tak splněny podmínky pro to, aby soud jejich žalobě opětovně vyhověl. Nově vypracovaný znalecký posudek z května , Anonymizováno, obsahuje podle názoru žalobkyň kompletní odborná vyjádření a jednoznačný závěr, že původní žalobkyně nebyla schopna posoudit důsledky svého úkonu, tj. uzavření předmětné darovací smlouvy.4. Naproti tomu žalované 1 a 2 vzájemnou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, navrhovaly, aby soud rozhodl tak, že podle platné darovací smlouvy ze dne , datum, je spoluvlastnicí sporných nemovitostí v rozsahu ideálních 13/16 (resp. nyní 14/16) žalovaná 1. Žalované argumentovaly tím, že podle aktuálního stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí svědčí spoluvlastnický podíl ve výši 1/3 sporných nemovitostí vedle žalované 1, která ho nabyla darovací smlouvou ze dne , datum, od žalované 2, také každé z žalobkyň, nicméně pokud by soud shledal, že darovací smlouva ze dne , datum, byla platná, připadl by žalobkyním a) a b) každé spoluvlastnický podíl ve výši 1/16 a žalovaná 1 by měla spoluvlastnický podíl v celkové výši 14/16 na sporných nemovitostech. Žalovaným tak svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva oproti žalobkyním, které měly vzít svou žalobu zpět poté, co v návaznosti na dědické řízení došlo ke změně údajů v katastru nemovitostí a žalobkyně byly zapsány jako podílové spoluvlastnice sporných nemovitostí ve větším rozsahu.5. Žalované v závěru řízení dále namítaly, že dodatečně provedeným výslechem svědka , tituly před jménem, , jméno FO, byly zkráceny na svých právech, neboť byl vyslechnut až deset let poté, co jako notářský kandidát sepsal notářský zápis, a je tedy přirozené, že už si na jeho sepsání nepamatoval. Z jeho výslechu nicméně vyplývá, že by notářský zápis s původní žalobkyní nesepsal, pokud by s ním nebyla schopna běžně hovořit a její stav by byl takový, jak popisují znalci. První znalecký posudek byl dle žalovaných vyhotoven za života původní žalobkyně , jméno FO, , ale až po delší době po předmětném právním úkonu, druhý znalecký posudek pak byl vyhotoven až po její smrti. Znalci se tak museli spolehnout na vyšetření, která byla prováděna jinými lékaři – diagnóza stanovená , tituly před jménem, , jméno FO, není lege artis (takové pochyby měl i Nejvyšší soud), jelikož nebyla provedena žádná vyšetření, která by prokazovala demenci původní žalobkyně; lékařská zpráva , tituly před jménem, , jméno FO, z roku , Anonymizováno, u znaleckého ústavu byla skartována. Závěry znaleckého zkoumání stojí na dvou diagnózách, kdy jedna z nich již neexistuje a druhá byla zpochybněna, není prokázáno, že původní žalobkyně nebyla způsobilá k předmětnému právnímu jednání. Žalované tvrzení žalobkyň zpochybnily videozáznamem, výpověďmi svědků a poukazem na skutečnost, že nikdo z personálu , Anonymizováno, , adresa, ani samotná , tituly před jménem, , jméno FO, tehdy nepodali podnět ke zbavení původní žalobkyně způsobilosti k právním úkonům.6. Mezi účastnicemi řízení bylo na základě jejich tvrzení a přednesů z právně relevantních tvrzení zejména nesporné, že původní žalobkyně darovací smlouvou sepsanou formou notářského zápisu dne , datum, bezúplatně převedla svůj spoluvlastnický podíl na sporných nemovitostech na žalovanou 1. Mezi účastnicemi řízení však byla sporná ta stěžejní skutečnost, zda původní žalobkyně tehdy trpěla duševní poruchou, která podstatně snižovala její ovládací a rozpoznávací schopnosti, tj. která původní žalobkyni činila k popsanému právnímu úkonu neschopnou.7. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Předně zde soud pro stručnost toliko odkazuje na skutková zjištění, ke kterým zdejší soud dospěl v předcházejícím řízení, a to z obsahu spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, , výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, , notářského zápisu ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vybraných lékařských zpráv původní žalobkyně, úmrtního listu původní žalobkyně, výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , znaleckého posudku ze dne , datum, a výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , která soud shrnul v rozsudku soudu I. stupně ve spojení s rozsudkem soudu II. stupně. Zdejší soud tehdy žalobě žalobkyň a) a b) vyhověl a určil, že původní žalobkyně byla ke dni , datum, podílovou spoluvlastnicí sporných nemovitostí v rozsahu ideálních 13/16 (výrok I), protože původní žalobkyně nebyla schopna darovat svůj spoluvlastnický podíl dne , datum, v důsledku středně těžké demence (duševní choroby), která u ní byla diagnostikována , tituly před jménem, , jméno FO, již dne , datum, . Tento závěr soud učinil primárně na základě znaleckého posudku ze dne , datum, zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechu tohoto znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který původní žalobkyni také osobně vyšetřil ještě před její smrtí dne , datum, . Nejvyšší soud však zrušujícím rozsudkem zrušil rozsudky soudů obou stupňů s tím, že existovaly pochybnosti o zdravotním stavu původní žalobkyně v inkriminovaném období a že z dalších navrhovaných důkazů soud mohl a měl zjistit, jaké bylo chování (jednání) původní žalobkyně při uzavírání darovací smlouvy dne , datum, .8. Z usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci dodatečného projednání dědictví po původní žalobkyni, má soud za prokázané, že zdejší soud prostřednictvím pověřené soudní komisařky schválil dědickou dohodu žalobkyň a) a b) a žalované 2, že nabývají rovným dílem (nově najevo vyšlý) spoluvlastnický podíl původní žalobkyně ve výši ideálních 13/16 na sporných nemovitostech. Výpis z katastru nemovitostí ze dne , datum, prokazuje, že ve vztahu k popsanému právnímu titulu nastaly právní účinky zápisu ke dni , datum, . Z tohoto výpisu pak má soud rovněž za prokázané, že ke dni , datum, byly spoluvlastnicemi sporných nemovitostí žalobkyně a) a b) a žalovaná 1 a že každá z nich vlastnila spoluvlastnický podíl ve výši 1/3, neboť žalovaná 1 nabyla do vlastnictví svůj spoluvlastnický podíl darovací smlouvou ze dne , datum, s právními účinky zápisu ke dni , datum, .9. Ze zprávy , právnická osoba, (dále jen „Domov“) ze dne , datum, soud zjistil, že z