10 C 34/2024-37 — Okresní soud v Kladně

Žalobkyně se žalobou domáhala vyklizení žalované z výše označeného bytu. Uvedla, že byt č. , hodnota, v , adresa, , je v jejím výlučném vlastnictví, žije v něm však žalovaná. V roce 2008 si žalobkyně spolu se svým tehdejším manželem, který byl synem žalované, vyměnili bydlení s rodiči svého tehdejšího manžela, tedy se žalovanou - tchyní a s tchánem žalobkyně. K realizaci výměny bydlení skutečně došlo, rodina žalobkyně se přestěhovala do bytu namísto tchánů, (tedy žalované a jejího tehdejšího manžela) a naopak, do bytu č. , hodnota, v , adresa, , se přestěhovali tchánové. V období, které následovalo po této výměně, tchánové, tedy žalovaná se svým bývalým manželem, převedli svůj byt v , adresa, , v němž žalobkyně s rodinou aktuálně žila, na svého syna – manžela žalobkyně. V roce 2021 však manžel žalobkyně i manžel žalované zemřeli. Děti žalobkyně byt v , Anonymizováno, ulici čp. , Anonymizováno, po svém otci zdědily. Žalobkyně i žalovaná dosud žijí v bytech tak, jak se pře léty dohodly, avšak žalobkyně má poslední dobou , podezřelý výraz, problémy, pro které je pro ni bydlení ve stávajícím bytě v domě čp. , Anonymizováno, čím dál více obtížné. Špatně chodí do schodů a v domě, v němž je umístěn byt, který nyní s dětmi užívá, se výtah nenachází – bydlí ve třetím nadzemním podlaží. Potřebuje proto bydlet v přízemí a toto kritérium splňuje právě její byt č. , hodnota, v , Anonymizováno, ulici čp. , Anonymizováno, . Ráda by se do něj vrátila, je také lépe stavebně disponován pro společné bydlení žalobkyně a jejích dvou dětí ve věku 19 a 17 let. Obě děti zatím projevují vůli žít se žalobkyní. Žalovaná má v bytě v budově č.p. , Anonymizováno, zapsanou služebnost doživotního užívání celého bytu; nemusí se proto obávat, že by na ni byly činěny tlaky k vystěhování. Pokud jde o platby, žalovaná platí všechny platby spojené s bytem ve vlastnictví žalobkyně a žalobkyně zase platí platby, spojené s bytem, ve kterém žije spolu s dětmi. Žalobkyně má zato, že není rozhodné, kdo vlastní byt v budově čp. , Anonymizováno, – vztahy mezi žalovanou , právnická osoba, žalobkyně jsou v pořádku. Do předmětného bytu děti žalobkyně jít nechtějí a respektují, že žalovaná v něm má zakotveno právo doživotního užívání celého tohoto bytu.Žalovaná se k jednání, které soud nařídil nad , datum, v , Anonymizováno, : , Anonymizováno, hodin bez omluvy nedostavila, nepožádá o odročení jednání, doručení o předvolání k jednání však měla řádně vykázáno. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti.Z katastru nemovitosti bylo prokázáno, že žalobkyně je zapsána jako vlastnice bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nacházející se na pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , vše zapsané na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, .Z obsahu darovací smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovanou a jejím manželem na straně jedné a manželem žalobkyně na straně druhé, vzal soud za prokázané, že v roce 2019 na manžela žalobkyně převedli jeho rodiče do osobního vlastnictví bytovou jednotku č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, o výměře 238 m² č. p. , Anonymizováno, se stavební parcelou č. , hodnota, o výměře 238 m². Součástí darovací smlouvy je zřízení věcného břemene dožití neboli služebnosti ve prospěch dárců s tím, že dárci služebnost dožití v bytě přijímají, přičemž jako dárci v uvedené darovací smlouvě vystupují žalovaná a , jméno FO, , narozený , datum, , rodné č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . osoba dárkyně je ve smlouvě identifikována jako žalovaná , Jméno zainteresované osoby 1/0, , rodné číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , oba dárci v roce 2019 bytem , adresa, .Z ostatních listinných důkazů, předložených žalobkyní (rozpisu zálohových plateb za služby a revize, vyúčtování za elektřinu, vyúčtování dodávky plynu) soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí v dané věci.Po zhodnocení provedených důkazů učinil skutkový závěr, podle něhož žalovaná užívá bez nájemní smlouvy se žalobkyní bytovou jednotku, která se nachází ve vlastnictví žalobkyně. Jedná se o mnohaletý stav, kdy žalovaná uvedenou bytovou jednotku užívala se souhlasem žalobkyně. V posledních měsících však byl souhlas žalobkyně odvolán, žalovaná se v bytě žalobkyně přesto nadále zdržuje, tento stav přetrvává i poté, co byla žalované doručena žaloba. Spor ohledně plateb s užíváním bytu spojených mezi žalobkyní a žalovanou nepanuje.Podle § 1042 odst. 1 z. č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.V posuzované věci vzal soud za prokázané vlastnické právo žalobkyně k bytové jednotce č. , hodnota, v budově číslo popisné , Anonymizováno, , , adresa, , proto vychází ze skutečnosti, že žalobkyně vlastnicí předmětného bytu. V minulosti dala žalobkyně jako vlastnice žalované souhlas k tomu, aby předmětný byt užívala, tento souhlas však v poslední době odvolala, odkazujíc na své zdravotní problémy. Tím okamžikem, kdy žalované došel do sféry jejího působiště projev vůle žalobkyně (což se stalo nejpozději v den, kdy byla žalované doručena žaloba), jak výše uvedeno, zdržuje se žalovaná v předmětném bytě neprávem, a to v situaci, kdy žalovaná nemá se žalobkyní uzavřenu žádnou nájemní smlouvu. Je tedy zřejmé, že pokud žalobkyně jako vlastnice bytu již nesouhlasí s tím, aby v bytě žalovaná nadále žila, je povinností žalované předmětný byt vyklidit a umožnit žalobkyni, aby k uvedenému bytu mohla sama se svou rodinou realizovat svůj výkon vlastnického práva. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, podpořeného písemným zněním darovací smlouvy, když učinil závěr, že bytová otázka žalované není ohrožená – žalovaná má právo vrátit se do bytu, který kdysi užívala spolu se svým manželem. Je sice skutečností, že uvedený byt již žalovaná nevlastní, nicméně prokázáno bylo, že jí svědčí k uvedenému bytu služebnost doživotního užívání celého bytu. Není na místě se tak obávat, že žalovaná nebude mít kde bydlet.Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl, vlastnické právo každého občana České republiky je chráněno zákonem.Lhůtu k vystěhování soud žalované prodloužil, když namísto běžné lhůty 15 dnů uložil žalované, aby předmětný byt vystěhovala ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Právní moc rozsudku nastane po marném uplynutí lhůty k odvolání (viz poučení níže), případně poté, co bude účastníkům rozesláno rozhodnutí ve věci samé odvolacím soudem.O nákladech řízení bylo rozhodnuto v situaci, kdy žalobkyně po žalované náhradu nákladů řízení neuplatňovala.