18 C 48/2023-34 — Okresní soud v Kladně

1. Manželka se u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků bylo zpočátku šťastné, avšak v průběhu jeho trvání došlo mezi účastníky k odcizení a v současné době je manželství pouze formálním svazkem. K narušení vztahů došlo i v souvislosti s dlouhodobým neúspěchem o početí dítěte a náročnými procesy umělých oplodnění. Manželství zůstalo bezdětné. Manželé absolvovali pokus o společné osvojení dítěte, manžel však nyní s osvojením nesouhlasí.2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil. Poukazoval na to, že manželka činí kroky k tomu, aby mohla sama osvojit dítě, které bylo oběma manželům svěřeno do péče před osvojením a s nímž má manžel navázaný vřelý vztah. Manžel má za to, že nejprve by měl být dokončen proces osvojení nezletilého, a teprve až bude situace dítěte postavena najisto, měla by být řešena otázka rozvodu manželství. Rozvodem manželství skončí veškeré šance manžela, aby nepřišel o syna. Manžel proto navrhl zamítnutí návrhu, neboť rozvodem manželství by mu vznikla závažná újma.3. Soud v řízení dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Oddacím listem bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , právnická osoba, města , adresa, . Z tohoto manželství se žádné děti nenarodily.4. Manželka jako účastnice řízení uvedla, že po uzavření manželství začali hned plánovat rodinu, pořídili si dům. Početí dítěte se však nedařilo, následovaly neúspěšné pokusy o umělé oplodnění, nakonec začali směřovat k adopci. Postupem času se odcizili jako partneři i přátelé, nedokázali spolu komunikovat, ustal také jejich intimní život. V průběhu doby 2 x navštěvovali párovou terapii, ale vztah to nezachránilo. V posledním roce již soužití účastníků nefungovalo. Účastníci měli osvojit dítě, manželka v září připravovala návrh na společné osvojení, ale manžel se v tu dobu rozhodl návrh nepodepsat. To vedlo k nárůstu nedůvěry a pochybností na straně manželky, zda je vůbec nějaká společná cesta možná. Od října 2023 účastníci nežijí ve společné domácnosti. Manželé spolu v poslední době nekomunikují, zřejmě už toho nejsou schopni. Ze strany manžela docházelo k slovním urážkám manželky, často se neshody týkaly výchovy osvojovaného dítěte. Manželka i po odchodu ze společné domácnosti nezměnila svůj postoj k osvojení dítěte, manžela neinformovala o tom, že podala samostatný návrh na osvojení. Manžel od října do současnosti zájem o dítě projevuje, projevoval jej i v minulosti, ale pro manželku bylo zásadní, že nepodepsal společný návrh na osvojení.5. Manžel ve své účastnické výpovědi potvrdil, že účastníci od počátku plánovali založení rodiny. Jejich intimní život nikdy nebyl bouřlivý, nicméně o děti se pokoušeli, následně absolvovali IVF a vše, co s tím souvisí, a došli až do párové terapie. Podle manžela byl problém především v manželčině dominanci, snaze o poučování i ve vzájemné komunikaci. Obě terapie jim moc pomohly, říkali si, že to dobře vyřešili, jejich vztah je hluboký a může pokračovat. Mezitím učinili potřebné kroky k tomu, aby se mohli stát osvojiteli, manželka chtěla zkusit i adopci ze zahraničí. Pak přišla informace, že mohou dostat dítě. Bylo třeba během krátké doby připravit všechno pro přijetí dítěte, manželka musela skončit v práci, současně jezdili do , adresa, navazovat kontakty s dítětem. Bylo to náročné období, vztah se jim podařilo úspěšně navázat a dítě si dovezli domů. Na počátku tohoto období se zranil jejich pes, o něhož po dobu 3 měsíců intenzivně pečovali, manželovi přibyl další závazek v práci, manželka měla problém s přijetím své nové role. Pro oba to byla extrémní zátěž, snažili se to zvládnout, neměli čas sami na sebe, pejsek jim nakonec zemřel. V září byla vhodná doba na podání návrhu na osvojení, manželka návrh připravila. Manžel nesouhlasil s tím, že by odmítl podepsat společný návrh na osvojení, potvrdil, že mu návrh přišel do emailu, pak ještě probíhala nějaká komunikace. V té době se zranil jejich nový pes, řešila se situace kolem něho. Manžel dále uvedl, že je schopen přijmout, že manželka už s ním nechce být, sám to má ve vztahu k ní stejně, ale je přesvědčen, že nejprve je potřeba dokončit osvojení, vyřešit záležitosti dítěte a pak se teprve rozvést. Osvojované dítě má rád, chtěl by s ním být a toto vše bere jako zradu.6. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že nezletilý , jméno FO, , narozený , datum, byl předán účastníkům do péče před osvojením. Z protokolu o jednání ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, bylo zjištěno, že probíhá řízení o osvojení nezletilého , jméno FO, , kdy manželka se domáhá, aby se stala osvojitelkou sama, manžel trvá na návrhu na společné osvojení. Ve věci nebylo ke dni vyhlášení tohoto rozsudku rozhodnuto.7. Z emailové zprávy manžela adresované manželce ze dne , datum, bylo zjištěno, že manžel respektuje rozhodnutí manželky domáhat se rozvodu manželství, současně však konstatoval, že tímto krokem manželka extrémně zkomplikovala osvojení dítěte. Vzhledem k tomu, že o společném osvojení musí být rozhodnuto ještě před rozvodem manželství, podal manžel návrh na společné osvojení a vyzval manželku, aby se k tomuto návrhu připojila. Dále vyzval manželku, aby mu umožnila pravidelnou péči o osvojované dítě, které je již citově fixované na oba účastníky.8. Podle § 755 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2).9. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny.10. Podle § 758 občanského zákoníku, spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.11. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství. Bylo prokázáno, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. Účastníci spolu od října 2023 nežijí, oba možnost obnovení soužití vyloučili. Soud neshledal podmínky pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství z důvodů tvrzených manželem, neboť pouhá formální existence manželství nezaručuje, že by opatrovnický soud návrhu na společné osvojení dítěte vyhověl, a to za situace, kdy manželka se společným osvojením nesouhlasí, manželství fakticky nefunguje a osvojovanému dítěti tak není možné zajistit optimální vývoj v prostředí úplné fungující rodiny. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje zejména v citovém odcizení účastníků a problémech v komunikaci, které se účastníci sice snažili opakovaně řešit formou párové terapie, avšak neúspěšně.12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala.