208 C 137/2024-29 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že poskytla žalovanému dne 4. 9. 2020, dne 23. 1. 2022, dne 4. 1. 2023 ošetření na protialkoholní záchytné stanici , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , v , právnická osoba, . Žalovaný však cenu ošetření nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván a svůj závazek co do důvodu a výše uznal. Za období od 3. 5. 2019 do 15. 3. 2023 byly žalovanému vystaveny doklady za regulační poplatky za poskytnutí lékařské pohotovostní služby v celkové výši 900 Kč. Ani tuto částku neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložených uznání dluhu ze dne 4. 9. 2020, ze dne 23. 1. 2022 a ze dne 4. 1. 2023 žalovaný svůj dluh co do důvodu (ošetření a pobytu na protialkoholní záchytné stanici dne 4. 9. 2020, dne 23. 1. 2022 a dne 4. 1. 2023) a výše (3 000 Kč, 3 766 Kč a 3 000 Kč) písemně uznal. Soudu byla sice předložena jen kopie uznání dluhu, žalovaný ale pravost kopie nezpochybňoval a nezpochybňoval ani pravost svého podpisu jako dlužníka. Tomu odpovídá i podpis ošetřujícího lékaře na stejné listině. Žalovaný byl vyzván k zaplacení fakturou se splatností do 11. 9. 2020, do 30. 1. 2022 a 11. 1. 2023 (do 30 dnů od uznání). Později byl žalovaný o zaplacení ještě upomínán v rámci předžalobní upomínky.4. Z vyúčtování regulačních poplatků ze dne 3. 5. 2019, 1. 7. 2019, 9. 2. 2020, 14. 6. 2020, 4. 2. 2021, 22. 1. 2022, 10. 5. 2022, 15. 11. 2022, 3. 1. 2023 a 15. 3. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému regulační poplatky 90 Kč za jednu návštěvu pohotovostní hrazené péče, žalovaný vyúčtování podepsal kromě 15. 3. 2023, kdy na vyúčtování je uvedeno, že jej odmítá podepsat.5. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh cokoli zaplatil, soud proto vycházel z toho, že nic nezaplatil.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný byl u žalobkyně dne 4. 9. 2020, dne 23. 1. 2022 a 4. 1. 2023 ošetřen pro opilost na protialkoholní záchytné stanici, náklady léčení nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván. Dále bylo prokázáno, že v období od 3. 5. 2019 do 15. 3. 2023 celkem 10x využil služeb lékařské pohotovostní služby, neuhradil ale regulační poplatek 90 Kč za jedno ošetření lékařem.7. Podle § 2636 o. z. se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.8. Podle § 2642 o. z. se ke každému úkonu v rámci péče o zdraví vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba.9. Dle ustanovení § 89a odst. 1 zákona č. zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje dle odst. 2 v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Dle odst. 3 záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Podle § 89b odst. 1 téhož zákona, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.10. V daném případě byl žalovaný opilý a z tohoto důvodu pobýval na záchytné stanici je proto povinen hradit náklady této péče, neboť nejsou, jak shora uvedeno, kryty z veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný tento svůj závazek co do důvodu a výše písemně uznal podle § 2053 o. z., má se tedy za to, že tento dluh z uvedeného důvodu v době uznání trval. Vedle nároku na zaplacení nákladů poskytnuté zdravotní péče tak žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po výzvě k zaplacení uvedené ve faktuře (§ 1958 odst. 2 nového občanského zákoníku). Proto soud návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.11. Podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba“).12. Protože žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla opakovaně ošetření na pohotovosti, které žalovaný využil a regulační poplatek neuhradil, bylo i v této části žalobě vyhověno.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 100 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.