208 C 152/2024-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru, poskytnutého ve výši 30 000 Kč a zákonného úroku z prodlení. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána nedostavila, omluvila se, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná uvedla, že žije v zahraničí u syna, svůj dluh uznává a bude se ho snažit zaplatit, požádala o splátkový kalendář od 1. 1. 2025. Neuvedla však žádný návrh na výši splátek.3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 15. 3. 2023 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl splatný do 14. 4. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách www., Anonymizováno, .cz. V rámci toho vyplnila své identifikační údaje. Žalovaná uzavření smlouvy a převzetí peněz nepopírala.4. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit nároky, které žalobkyně nepožaduje. Podle tvrzení žalobkyně žalovaná zaplatila 6 646,1 Kč, žalobkyně tak požaduje jen rozdíl mezi zapůjčenou částkou ve výši 30 000 Kč a částkou uhrazenou spolu se zákonným úrokem z prodlení.5. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.8. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzala žalovaná, jejich převzetí nijak nerozporovala a žalovanou částku je ochotna uhradit. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor s odůvodněním, že nesouhlasí s úrokem z prodlení ve výši 15 %. Tato výše je však dána zákonem.9. Protože žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit.10. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 646,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 935 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 353,90 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 720 Kč ve výši 991,20 Kč. Žalobkyně požadovala úhradu nákladů v plné výši, soud však z vlastní činnosti ví, že se jedná o žalobu formulářovou.