230 C 136/2023-70 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „banka“), dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , a to počínaje dnem , datum, . Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 17,10 % p. a. Žalovaná svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas neslnila, a proto banka prohlásila úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný v celé výši. Při zkoumání úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých klientem, zkontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR a porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Dále ověřila příjem žalované potvrzením zaměstnavatele, který , datum, potvrdil průměrný měsíční příjem žalované ve výši , částka, , dále žalobkyně tvrdila, že subsidiárně byl příjem žalované ověřen z pohybu finančních transakcí na běžném účtu žalované. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která se domáhala žalované částky sestávající z nesplacené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, . I přes výzvy žalovaná svůj dluh neuhradila.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána.3. Soud v rámci jednání provedl následující listinné důkazy a zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, . Předmětem smlouvy bylo čerpání úvěru ve výši , částka, na účet žalované vedený bankou, přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit formou pravidelných měsíčních 72 splátek, kdy měsíční anuitní splátka činila , částka, , poslední měsíční anuitní splátka při řádném splácení činila , částka, . Měsíční anuitní splátky byly splatné k 18. dni v měsíci, počínaje , datum, . Smluvní strany si sjednaly pevnou roční úrokovou sazbu ve výši 17,10 %. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila , částka, .5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z poštovního podacího archu datovaného , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávku vzniklou ze smlouvy o úvěru postoupila na žalobkyni, která se stává novou věřitelkou žalované, které náleží plnění na úhradu dluhu ze smlouvy.6. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, , která byla zároveň i výzvou předžalobní, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši , částka, vzniklému ze smlouvy o úvěru, a to do sedmi dnů od odeslání této výzvy.7. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná na jistině čerpala , částka, , splatný smluvní úrok činil , částka, , splatný úrok z prodlení – jistiny , částka, , splatný úrok z prodlení – úroku činil , částka, , splatné poplatky, pojištění, pokuty činily , částka, .8. Z oznámení o prohlášení úvěru za platný ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila, že její úvěr na částku , částka, činí splatným ke dni , datum, v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek. Celková dlužná částka podle tohoto oznámení činila , částka, .9. Z úřední činnosti soudu (informačního systému zdejšího soudu) bylo zjištěno, že ke dni podpisu úvěrové smlouvy bylo proti žalované vedeno exekuční řízení , spisová značka, ; z potvrzení , Anonymizováno, , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla v pracovním poměru u svého zaměstnavatele pět měsíců s průměrným měsíčním příjmem , částka, .10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť úvěr by byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná podle smlouvy vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.15. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, , OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského , spisová značka, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).16. Žalobkyně v návrhu tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované kontrolou veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR, porovnávala příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. S ohledem na skutečnost, že žalovaná měla v době uzavírání smlouvy o úvěru trvalý pobyt nahlášen na ohlašovně, tj. v místě sídla , Anonymizováno, a z úřední činnosti je soudu známo, že na žalovanou bylo v době uzavření smlouvy vedena exekuce (sp. zn. , spisová značka, ), když pohledávka ve výši desítek tisíc, pro kterou byla vedena, musela být patrná i z výstupů v tzv. interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrů klientských informací (jednalo se o pohledávku mobilního operátora), které právní předchůdkyně žalobkyně dle tvrzení žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovanou kontrolovala, měl soud v úmyslu žalobkyni poučit dle § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit žalobní tvrzení, jaká konkrétní zjištění ohledně výdajů a dluhového zatížení žalované právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy učinila.17. Dále byla žalobkyní prokazována zjištěná výše příjmů žalované potvrzením jejího zaměstnavatele z , datum, , tedy dokumentem vystaveným před cca 6 měsíci před uzavíranou