29 C 53/2023-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 8. 12. 2023 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč ode dne 1. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil tím, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 7. 2023 půjčil žalovanému částku 25 000 Kč a na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 7. 2023 půjčil žalovanému částku 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 31. 7. 2023. Ani k písemné výzvě žalobce ze dne 20. 10. 2023 však žalovaný dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodl za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů, neboť žalobce s tímto postupem soudu vyjádřil výslovný souhlas a současně žalovaný k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil nesouhlas s takovýmto postupem a předpokládá se tedy, že proti němu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Z písemné konverzace účastníků řízení datované dnem 1. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobce o to, aby mu žalobce půjčil 25 000 Kč s tím, že mu poskytnuté finanční prostředky vrátí nejpozději do jednoho měsíce. S tím žalobce souhlasil a finanční prostředky se zavázal okamžitě převést na bankovní účet č. , č. účtu, , jak požadoval žalovaný. Provedenou platbu žalobce v konverzaci potvrdil slovy: „ODESLÁNO 25.000,- Kč. Do: 31.07.2023“, načež žalovaný reagoval slovy: „Akorát mi to píplo na účet. Moc děkuji.“6. Z písemné konverzace účastníků řízení datované dnem 3. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobce o to, aby mu žalobce půjčil ještě 15 000 Kč s tím, že mu poskytnuté finanční prostředky vrátí do konce týdne, případně že mu vrátí 50 000 Kč namísto 40 000 Kč. S tím žalobce nakonec souhlasil a provedenou platbu v konverzaci potvrdil slovy: „Odesláno. Do 31.07.2023 na účet ze kterého Ti přišlo 40.000 Kč,- Kč vložit částku 50.000 Kč,-“, načež žalovaný reagoval slovy: „Jojo vše bude uhrazene“.7. Z písemné konverzace účastníků řízení datované dnem 15. 8. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu, načež reagoval žalovaný, že žalobci vše vrátí do konce týdne.8. Z potvrzení o provedené platbě od , právnická osoba, . ze dne 24. 9. 2023 soud zjistil, že žalobce ze svého účtu č. , č. účtu, provedl dne 3. 7. 2023 platbu ve výši 25 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, . Zpráva pro příjemce zněla: „PŮJČKA do 31.07.2023 !!! , Jméno zainteresované osoby 1/0, .“9. Z potvrzení o provedené platbě od , právnická osoba, . ze dne 24. 9. 2023 soud zjistil, že žalobce ze svého účtu č. , č. účtu, provedl dne 3. 7. 2023 platbu ve výši 15 000 Kč ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, . Zpráva pro příjemce zněla: „PŮJČKA do 31.07.2023 !!! , Jméno zainteresované osoby 1/0, .“10. Z výzvy ze dne 20. 10. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu 40 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení a náhradou zastoupení žalobce advokátem do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Z kopie obálky zásilky soud zjistil, že si žalovaný na adrese náměstí Starosty , jméno FO, 44, , adresa, zásilku nepřevzal a že byla vrácena dne 23. 11. 2023 zpět odesílateli. Z kopie dodejky zásilky soud zjistil, že na adrese , adresa, převzala zásilku dne 26. 10. 2023 matka žalovaného , jméno FO, .11. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „o. z.“). Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 2393 odst. 1 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi žalobcem a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy, která mají znaky smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Žalobce coby zapůjčitel přenechal žalovanému coby vydlužiteli nejprve dne 1. 7. 2023 částku 25 000 Kč a následně 3. 7. 2023 částku 15 000 Kč, aby žalovaný finanční prostředky užil podle libosti. Žalobce poskytl finanční prostředky žalovanému ze svého bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, . prostřednictvím dvou plateb, které byly zúčtovány ke dni 3. 7. 2023, a to ve prospěch bankovního účtu č. , č. účtu, , kam žalovaný po žalobci žádal finanční prostředky převést. Účastníci řízení se dohodli, že obě peněžní zápůjčky budou vráceny do 31. 7. 2023. Žalovaný však nedostál svým povinnostem ze smlouvy a žalobci ničeho nevrátil, a to ani k předžalobní výzvě žalobce ze dne 20. 10. 2023, které žalobce žalovanému odeslal na jeho poslední známé adresy. Na základě zjištěných skutečností a v návaznosti na citovaná ustanovení tak soud dospěl k závěru, že žalobce má právo, aby mu žalovaný vrátil částku 40 000 Kč, čemuž odpovídá povinnost žalovaného zaplatit žalobci dlužnou částku 40 000 Kč.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Výše úroku z prodlení mezi účastníky řízení nebyla smluvně sjednána, žalobce se tak po žalovaném může s úspěchem domáhat pouze úroku z prodlení, jehož výše je určena v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením peněžitého dluhu dnem následujícím po uplynutí dohodnuté lhůty splatnosti dluhu, tj. dnem 1. 8. 2023, je tak povinen zaplatit žalobci také úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 000 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení.15. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří: i) žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., ii) odměna za zastoupení žalobce advokátem, která sestává z odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzvy) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), při sazbě 2 700 Kč za jeden úkon právní služby podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a. t., a dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., a dále iii) náhrada za daň z přidané hodnoty při sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta v celkové výši 9 000 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř., neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Celkem tak náhrada nákladů řízení žalobce činí 12 890 Kč.17. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit shora specifikované částky ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že částka odpovídající náhradě nákladů řízení je splatná k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.