8 C 5/2019-576 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem - pozemku st. , Anonymizováno, ² - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, pozemku par. č. , Anonymizováno, ² - zahrada a k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Navrhoval, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví a určeno, že žalované vyplatí částku 960 000 Kč.2. Žalovaná souhlasila s tím, aby podílového spoluvlastnictví účastníků bylo zrušeno, nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, ale na vyplacení podílu žádala částku vyšší. Zároveň navrhla vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu s tím, že za dobu trvání spoluvlastnictví ze svých výlučných prostředků investovala částku 1 100 000 Kč a žádá, aby k tomu bylo přihlédnuto při vypořádání.3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 13. 5. 2021 č. j. 8 C 5/2019-360, nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobce a bylo mu uloženo na vypořádání podílu na nemovité věci vyplatit částku 1 642 000 Kč. Na vypořádání kupní ceny, kterou žalobce hradil ve vyšší výši, než odpovídala jeho spoluvlastnickému podílu a na vypořádání investic uložil soud žalované uhradit žalobci částku 6 338,50 Kč. Proti tomu rozsudku podala žalovaná odvolání a rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021 č. j. 28 Co 163/2021-413 byl rozsudek ve výrocích o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jejich přikázání žalobci a o výši vypořádacího podílu odvolacím soudem potvrzen a ve výroku o vypořádání investic zrušen a věc vrácena soudu k novému rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku žalovaná podala dovolání a rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 2022 č. j. 22 Cdo 387/2022-460 bylo odvolání odmítnuto ve shora uvedených potvrzených výrocích o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jejich přikázání žalobci a o výši vypořádacího podílu. Pokud jde o výroky o zrušení rozsudku prvního stupně v části investic a náklady mezi účastníky a náklady státu byl rozsudek KS zrušen a věc mu byla vrácena k novému rozhodnutí.4. Po rozhodnutí odvolacího soudu, kdy v řízení před ním žalovaná požadovala na vypořádání investic částku 643 000 Kč a z toho částku 228 019 Kč vzala ještě před odvolacím soudem zpět, předmětem tohoto řízení tak zůstaly investice z výlučných prostředků žalované do podílového spoluvlastnictví účastníků ve výši 428 669 Kč. Tyto investice žalobce učinil nespornými.5. Z posudku předloženého žalobcem, vypracované znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že tento znalec ocenil nemovitosti na částku 1 960 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná s tímto posudkem nesouhlasila, nařídil soud posudek na cenu nemovitosti, znalec , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl k závěru, že hodnota nemovitosti činí 4 000 000 Kč. Na základě této skutečnosti si nechal žalobce vypracovat vlastní znalecký posudek, který dospěl k závěru, že hodnota nemovitostí činí 3 500 000 Kč. S ohledem na veliké rozdíly v ocenění nemovitostí nařídil soud revizní znalecký posudek. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. dospěla k závěru, že revizní znalec se neztotožňuje se závěry posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Cenu nemovitostí stanovil na částku 3 284 000 Kč. Proti tomuto posudku neměl výhrady ani jeden z účastníků. Znalecký posudek stanovil tuto cenu včetně nedokončené rekonstrukce, tedy zohledňuje i veškeré investice, které oběma účastníky, zejména žalovanou, v průběhu společného soužití do nemovitosti vloženy.6. Pokud jde o investice, mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná do nemovitosti vložila ze svých výlučných prostředků částku 428 669 Kč.7. Podle § 1148 odst. 1,2 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.8. Soud se tak zabýval vzájemným návrhem žalované na vypořádání investic do nemovitosti. Po částečných rozhodnutích soudu o těchto investicích a po zpětvzetí části pohledávky před odvolacím soudem zůstalo předmětem řízení uhrazení částky 428 669 Kč, jejíž výše byla mezi účastníky nesporná. Soud tedy na základě této nesporné skutečnosti rozhodl o tom, že žalobce je povinen uhradit ½ této částky žalované. Při rozhodnutí o uhrazení ½ vyšel soud ze skutečnosti, že nemovitost byla zakoupena do podílového spoluvlastnictví obou účastníků, každého jednou ideální polovinou. Vklad odlišného množství finančních prostředků do nákupu nemovité věci byl řešen a vyřešen v předchozích fázích tohoto řízení. Pokud tedy žalovaná vkládala své osobní prostředky do zhodnocení této nemovitosti, činila tak ½ do svého vlastnictví a ½ do spoluvlastnického podílu žalobce.9. Ze znaleckého posudku jednoznačně vyplynulo, že všemi znaleckými posudky včetně posledního revizního, ze kterého soud vyšel při stanovení vypořádacího podílu, byla nemovitost oceněna obvyklou cenou ke dni zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy v znaleckých posudcích byly vzaty v úvahu veškeré vložené investice. Nemovitost byla oceněna ve stavu ke dni rozhodnutí, tedy včetně investic. Pokud jde o polovinu těchto investic, vkládala ji žalovaná do svého vlastnictví a nemá tudíž právo na úhradu, neboť tato úhrada byla provedena žalobcem již v rámci úhrady vypořádacího podílu.10. Proto soud vyšel z investic, které jsou nesporné, a rozhodl o tom, že žalobce je povinen uhradit žalované ½ vložené částky.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že každý si ponese náhradu nákladů řízení ze svých výlučných prostředků, neboť nemovitá věc byla vypořádána přesně podle spoluvlastnických podílů.12. Žalobce požadoval úhradu nákladů řízení z důvodu, že žalovaná svými odvoláními a dovoláním neustále protahovala toto řízení a že by soud měl při rozhodnutí o nákladech řízení vycházet z toho, že nejprve na vypořádání investic požadovala částku 1 100 000 Kč, která byla postupně zamítnuta nebo ji žalovaná vzala zpět, až před odvolacím soudem upřesnila výši investic na celkovou částku 643 000 Kč. Podle názoru soudu však celé řízení a to i řízení o širší vypořádání podílového spoluvlastnictví, je celé jedním řízením, bez ohledu na to, že po pravomocném rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jejich přikázání žalobci a o výši vypořádacího podílu zůstalo předmětem řízení pouze vypořádání investic.13. Přiznání nákladů řízení ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je judikaturou již dlouhodobě vyřešeno, potvrdil jej i Ústavní soud ve svém nálezu IV. ÚS 404/22, kde se uvádí: I. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám.II. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého spoluvlastníka. Soud musí podrobně vyložit důvody pro použití uvedeného ustanovení, neboť v opačném případě takové rozhodnutí soudu porušuje ústavně zaručené právo na ochranu vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.14. V daném případě je sice pravda, že žalovaná podávala neustále opravné prostředky, toto je však její procesní právo a využila jen veškerých procesním právem daných možností. Nijak nepůsobila obstrukce při jednání soudu, které by soudu bránily včas rozhodnout. Skutečnost, že odmítla nemovitost vyklidit a žalobce byl nucen podat další žaloby, není důvodem pro rozhodnutí o nákladech řízení odchylně od judikatury. Tyto věci je třeba zohlednit v rozhodnutí o nákladech řízení v těchto sporech.15. Protože ani jeden z účastníků není osvobozen od úhrady soudních poplatků, uložil soud podle § 148 o. s. ř. každému z nich zaplatil shodnou částku na náhradu znalečného, které zálohoval stát. Vyšel přitom ze skutečnosti, že znalecké posudky byly soudem vypracované ve prospěch obou účastníků a ze shora uvedeného principu ohledně nákladů řízení.