8 C 53/2024-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala určení, že výpověď z nájmu bytu, kterou jí dal dne 27. 6. 2024 žalovaný, je neplatná. Jako důvod uvedla, že žalovaný zakoupil tuto bytovou jednotku, byl seznámen s tím, že bytová jednotka je pronajata žalobkyni, nájemní vztah vznikl v roce 1993 jako nájem na dobu neurčitou. Žalovaný je vlastníkem dalších nemovitostí, které může pro bydlení své manželky využít.2. Žalovaný po vysvětlení soudu, že důvody pro podání výpovědi musí být naplněny ke dni jejího podání, s návrhem souhlasil.3. Z výpisu katastru nemovitostí, výpovědi z nájmu bytu ze dne 27. 6. 2024, smlouvy o nájmu uzavřené dne 27. 11. 1993 mezi , adresa, a žalobkyní, smlouvy o nájmu bytu ze dne 19. 10. 2018 a dodatku k této smlouvě ze dne 28. 5. 2024 a smlouvy o nájmu ze dne 24. 7. 2023 uzavřené mezi , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , jméno FO, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:žalovaný je na základě smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce ze dne , datum, vlastníkem bytu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, , na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 19. 10. 2018 má žalobkyně uvedený byt pronajatý od žalovaného na dobu neurčitou. Žalovaný dne 27. 6. 2024 dal žalobkyni výpověď z nájmu tohoto bytu z důvodu, že byt potřebuje pro bydlení své manželky , právnická osoba, , protože jsou v rozvodovém řízení. Proti této výpovědi podala ve lhůtě žalobkyně námitky s tím, že výpověď považuje za neplatnou.4. Z informačního systému Okresního soudu v Kladně bylo zjištěno, že návrh na rozvod manželství žalovaného a jeho manželky byl k soudu podán dne 1. 10. 2024.5. Podle § 2288 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále ne o.z.) pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že za a) má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno.6. V řízení bylo prokázáno, že ke dni podání výpovědi nebyla splněna podmínka § 2288 o.z., neboť manželé nebyli rozvedeni a ani nebyl podán návrh na rozvod, který došel soudu až dne 1. 10. 2024. Za dané situace proto soud žalobě vyhověl a určil, že výpověď daná žalobkyni je neplatná.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 101 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč. K tomu soud přiznal náhradu hotových výdajů za cestovné , adresa, a zpět osobním automobilem ve výši 549 Kč.