208 C 233/2025-53 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatila a nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu z neuhrazených záloh. Z důvodu neplacení elektřiny žalobkyně od smlouvy o dodávce elektrické energie odstoupila, žalovaná tak nedodržela podmínky smlouvy a žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 7 200 Kč za měsíce, ve kterých žalovaná energii neodebrala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 5. 4. 2024 uzavřeli žalobkyně a žalovaná s účinností od 22. 4. 2024 smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa , adresa, na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, jejichž obsah je soudu z úřední činnosti již znám a podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. V rámci smlouvy strany sjednaly pro případ porušení povinností žalované smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc od ukončení nebo přerušení dodávky do konce sjednané doby trvání smlouvy. Dále byla sjednána smluvní pokuta za opožděné úhrady vyúčtování.4. Jak vyplývá z předložené faktury, vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od 11. 5. 2024 do 16. 10. 2024 v celkové hodnotě 5 365,95 Kč, splatnost faktury nastala 18. 11. 2024. Jak dále vyplývá z předložené opravné faktury, vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od 11. 5. 2024 do 16. 10. 2024 v celkové hodnotě 7 677,99 Kč, splatnost faktury nastala 23. 12. 2024. Následně byla žalovaná upomínána o zaplacení uvedených faktur a byla jí vyúčtována i smluvní pokuta ve výši 7 200 Kč za nedodržení smlouvy, neboť z důvodu neuhrazení splatných pohledávek žalobkyně přerušila dodávku elektrické energie ke dni 24. 9. 2024. Kromě toho žalobkyně v závislosti na neplacení faktury vyúčtovala žalované další smluvní pokutu ve výši 2x 100 Kč, za nezaplacení faktur ze dne 29. 10. 2024 a 2. 12. 2024. Z přihlášky k Innogy Pojištění domácnosti bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela spolu se smlouvou pojištění domácnosti počínaje 15. 5. 2024, pojistné bylo stanoveno na částku 220 Kč měsíčně. Žalovaná toto pojistné za měsíc květen 2024 neuhradila.5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturami splatnými dne 18. 11. 2024 a dne 23. 12. 2024, žalovaná však nic nezaplatila. Současně nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu ve výši 7 200 Kč za předčasné ukončení smlouvy a 200 Kč za neuhrazené vyúčtování elektrické energie. Dále žalovaná neuhradila splátky pojistného za pojištění domácnosti ve výši 220 Kč.7. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Protože smluvní pokuta byla sjednána řádně ve smlouvě a její výše je přiměřená zajišťované skutečnosti, soud žalobě vyhověl i pokud jde o požadované smluvní pokuty.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 638 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 823 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 563,94 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.