209 C 122/2025-96 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „banka“ nebo „původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne 25. 10. 2023 smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 22,40 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek. Banka svou povinnost splnila, žalovaný ale splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s produktovými podmínkami dne 27. 11. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru 20 271,53 Kč, dále z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 230,09 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení 70,05 Kč a z dlužných poplatků ve výši 499 Kč. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Svou aktivní legitimaci žalobkyně odůvodnila uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 1. 2025. Žalobkyně také uvedla, že před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Žalovaný ale nereagoval a dluh nezaplatil ani po zaslané předžalobní výzvě.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2025 vzal soud za prokázané, že je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. Dle uzavřené smlouvy o půjčce ze dne 25. 10. 2023, obchodních podmínek a produktových podmínek původní věřitel poskytl žalovanému úvěr 22 000 Kč. Úrok z úvěru činil 22,40 % ročně. Žalovaný se zavázal finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě, tj. zejména hradit měsíční splátky spolu se smluvním úrokem a dalšími poplatky dle smlouvy. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel, na upomínání nereagoval. Banka proto úvěr ke dni 27. 11. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Dlužná částka ve výši 20 770,53 Kč byla ke dni podání žaloby tvořena jistinou úvěru ve výši 20 271,53 Kč a poplatky ve výši 499 Kč, dále se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni, případně její právní předchůdkyni splatil více.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr s úvěr ve výši 22 000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplácel. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvními úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 647 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 832 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 770,53 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 14b odst. 1 a. t., dále tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 2 a. t. plus 21 % DPH. O splatnosti nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.