216 C 213/2025-22 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 19. 8. 2024 uzavřeli žalobkyně a žalovaný s účinností od 29. 8. 2024 smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa , adresa, na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, jejichž obsah je soudu z úřední činnosti již znám a podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny.4. Jak dále vyplývá z předložené faktury, vyúčtovala žalobkyně žalovanému spotřebu za období od 1. 12. 2024 do 15. 1. 2025 v celkové hodnotě 19 169 Kč, splatnost faktury byla stanovena na 21. 3. 2025. Ve faktuře je podrobně rozepsáno množství odebrané energie, které je za dané období velmi vysoké (6 110 kWh). Následně byl žalovaný upomínán o zaplacení uvedené faktury. Z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný na uvedenou fakturu uhradil částku 5 751 Kč, k zaplacení tak zbývá 13 418 Kč.5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni zaplatil více, než tvrdila žalobkyně, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu.6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaný ve shora uvedeném období odebral elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba mu byla vyúčtována fakturou splatnou dne 21. 3. 2025, žalovaný však celou částku nezaplatil, nadále dluží 13 418 Kč.7. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaný nesplnil svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 418 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.