224 C 154/2025-68 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 51 921,61 Kč z titulu nezaplacené spotřeby energie. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná podle uzavřené smlouvy odebíral v období od 3.9.2021 do 27.4.2022 a od 28.4.2022 do 24.8.2022 elektrickou energii, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaná řádně nezaplatila. Dohodou ze dne 13. 10. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 37 996,11 Kč od 17.5.2022 a z částky 13 925,5 Kč od 18.10.2022 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně se omluvila, žalovaná se nedostavila. Soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v její nepřítomnosti a vyšel ze založených listinných důkazů.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli dne 1. 6. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie k odběrnému místu na adrese , adresa, s výší měsíční zálohy 2 000 Kč. Dle této dohody se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalované sdružené služby dodávky elektrické energie a žalovaná se zavázala za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku právního předchůdce na základě vystavených faktur. Splatnost faktur byla sjednána na patnáctý den ode dne vystavení (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávek energií ze dne 1.6.2021; všeobecné obchodní podmínky; ceník). Právní předchůdce žalobkyně dodával elektrickou energii do odběrného místa a za období od 3.6.2021 do 27.4.2022 vystavil fakturu ve výši 56 836,11, na kterou byly započteny uhrazené zálohy ve výši 18 840 Kč, se splatností ke dni 16.5.2022, za období od 28.4.2022 do 24.8.2022 vystavil fakturu ve výši 15 925,5 Kč, na kterou byly započteny uhrazené zálohy ve výši 2 000 Kč, se splatností ke dni 17.10.2022 (důkaz: faktura č. , hodnota, a 2239403171). Žalovaná vyfakturované plnění neuhradila, a to ani na výzvu právního předchůdce žalobkyně ze dne 10.3.2025 odeslanou téhož dne (důkaz: předžalobní výzva, podací lístek).5. Dohodou ze dne 13. 10. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámil právní předchůdce žalobkyně dne 10.3.2025, oznámení bylo předáno k přepravě téhož dne. (Důkaz: smlouva o postoupení ze dne 13. 10. 2017 včetně dodatků a příloh; oznámení o postoupení ze dne 10.3.2025; podací lístek; potvrzení o úhradě)6. Z ostatních listin neučinil soud žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.8. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah ze smíšené smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení energetického zákona, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované plnění na základě platné smlouvy a žalované vznikl závazek k zaplacení kupní ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaná tento závazek splnila. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaná se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostala do prodlení s peněžitým plněním. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení taktéž prokázáno. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 984,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 078 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 921,61 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 840 Kč ve výši 2 066,40 Kč.