227 C 123/2025-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 26 925 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou distančním způsobem smlouvu o úvěru, dle které byl žalované ve dnech 10. 1. 2024 a 11. 1. 2024 poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně vrátit, úvěr byl být splácen průběžně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná však své povinnosti neplnila, když na dlužné částce nic neuhradila a dostala se tak se svým závazkem do prodlení. Žalobkyně proto úvěr ke dni 14. 5. 2024 zesplatnila, o čemž žalovanou písmeně informovala. Dne 14. 6. 2025 žalobkyně žalovanou pod hrozbou marně upomínala k úhradě dluhu. Žalobkyně proto nyní po žalované požaduje nesplacenou jistinu ve výši 15 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % p. a. z jistiny za první měsíc čerpání ve výši 6 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 925 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % z částky 21 000 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení. Pro případ, že soud shledal nárok žalobkyně z titulu spotřebitelské smlouvy za neplaný, požaduje žalobkyně v části jistiny za bezdůvodné obohacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.5. Z listiny nazvané jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, bylo zjištěno, že v dohodě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně a na straně úvěrovaného vystupuje žalovaná. Žalobkyně se dle této dohody zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 20 000 Kč, a to na její bankovní účet. Úroková sazba činila 40 % měsíčně. Žalovaná měla úvěr a přirostlý úrok za uplynulé období splácet průběžně každý měsíc. V rámci dohody byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. V dohodě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované.6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 10. 1. 2024 byla z bankovního účtu žalobkyně zaslána částka 10 000 Kč na bankovní účet č., č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .7. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 17. 9. 2025 bylo zjištěno, že v období od 1. 1.2024 do 31. 1. 2024 byla žalovaná majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, .8. Z výpisu z bankovního účtu žalované , IBAN, od 10. 8. 2023 do 6. 1. 2024 bylo zjištěno, že bankovní účet žalované vykazoval mnoho výdajů, značná část z nich padla na sázky. Dále je z tohoto výpisu patrné, že žalované již byly poskytnuty různé částky od různých nebankovních společností.9. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 10. 1. 2024 poukázala na bankovní účet žalované částku 10 000 Kč a dále dne 11. 1. 2024 poukázala na tento bankovní účet částku 5 000 Kč. Dále bylo z tohoto bankovního účtu zjištěno, že žalovaná pobírá invalidní důchod 3. stupně, žalované byly v tomto období rovněž poskytnuty různé částky od nebankovních společností.10. Z dopisu ze dne 11. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr ke dni 11. 5. 2024 zesplatnila, o čemž měla být žalovaná informována, žalovaná dále měla být vyzvána k plnění do 3 dnů od doručení dopisu.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby žalobkyní upomínána k úhradě dluhu do tří dnů.12. Z fotokopie občanského průkazu žalované a fotokopie kartičky zdravotní pojišťovny soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).14. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).17. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.18. Na druhou stranu bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně odeslala žalované na bankovní účet v jejím vlastnictví celkem částku ve výši 15 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.19. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 22. 6. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 14. 6. 2025 (doručení viz § 573 o. z. dne 18. 6. 2025) s určením data splatnosti tří dnů, tj. do 21. 6. 2025. Ode dne následujícího tak žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 361,10 Kč, přičemž tato částka představuje 11,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,29 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 347 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodno