208 C 36/2026-43 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaným pronajala dne 30. 9. 2022 část domu č.p. , Anonymizováno, na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , a to ve výši přesahující jejich spoluvlastnický podíl. Žalovaní nemovitost užívali již před uzavřením nájemní smlouvy, za období nezaplatili žalobkyni nájemné, a proto uzavřeli smlouvu, kterou žalovaní dluh ve výši 80 000 Kč, představující částku 5 000 Kč měsíčně za období od 1. 6. 2021 do 30. 9. 2022 uznali a zavázali se jej splatit ve splátkách. Tyto však nedodrželi a uhradili pouze částku 9 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 60 418,5 Kč, představující pokutu ve výši 0,1 % denně od prodlení do 2. 12. 2025.2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili, stejně tak se nevyjádřili ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byli poučeni, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Podle předložené smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 9. 2022 pronajala žalobkyně žalovaným shora uvedený spoluvlastnický podíl ve výši 3/28 nemovitosti za částku 7 000 Kč měsíčně od 1. 10. 2022, dodatkem ze dne 17. 10. 2022 byl nájem prodloužen do 30. 9. 2023.4. Z dohody o uznání a splácení dluhu bylo prokázáno, že od doby, kdy se žalobkyně stala spoluvlastnicí , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nemovité věci užívali žalovaní dům celý i část nad rámec svého spoluvlastnického podílu a podílu dalších spoluvlastníků. Žalovaní dluh ve výši 80 000 Kč, představující částku 5 000 Kč měsíčně za období od 1. 6. 2021 do 30. 9. 2022 uznali a zavázali se jej splatit ve splátkách podle přílohy této smlouvy nejpozději do 20. 8. 2036 pod ztrátou výhody splátek. Dále si účastníci pro případ prodlení sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, vyloučili použití § 2050 o. z. Dle tvrzení žalobkyně uhradili pouze částku 9 500 Kč, které pokryly 19 splátek do listopadu 2024, za měsíc prosinec již splátka uhrazena nebyla, dne 1. 1. 2025 se tak dostali do prodlení. Žalovaní netvrdili, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na shora uvedený dluh zaplatili více, nebo že by jejich závazek zanikl z jiného důvodu.5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalovaní uznali svůj dluh ve výši 80 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, odpovídajícího dlužnému nájemnému za nadužívání nemovité věci nad výši spoluvlastnického podílu žalobkyně. Dluh se zavázali hradit ve splátkách, tyto však nedodrželi a stal se tak splatný celý dluh na nájemném. Žalobkyně za dobu prodlení požaduje i dohodnutou smluvní pokutu.6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.8. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.9. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že v době od. 1. 6. 2021 do 30. 9. 2022 užívali žalovaní část nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, aniž by za to hradili nájemné, Toto nájemné ve výši 5 000 Kč poté uznali co do důvodu i výše a zavázali se jej splatit ve splátkách po 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Tyto nedodrželi a 31. 12. 2024 se stal splatný celý dluh. Soud proto žalobě, pokud jde o uznanou částku ve výši 70 500 Kč vyhověl.10. Pokud jde o požadovanou smluvní pokutu, bylo žalobě vyhověno pouze do částky 15 000 Kč, odpovídající zákonnému omezení na trojnásobek měsíčního nájmu. I když dluh pochází z titulu bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající nájemnému, stále jde o nájemné a toto ustanovení zákona je kogentní normou, kterou nelze dohodou upravit odlišně od zákona. Před uvedenou úpravou bylo dokonce použití smluvní pokuty pro nájemní smlouvy zcela vyloučeno. Ve zbytku smluvní pokuty, která byla požadována v celkové výši 60 418,5 Kč tak byla žaloba zamítnuta.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná do 65 %, nárok na náhradu nákladů řízení v tomto poměru z částky 29 887,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 130 918,50 Kč sestávající z částky 6 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 370 Kč ve výši 4 277,70 Kč.