209 C 21/2026-77 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne 14. 11. 2022 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejímž obsahem byl především závazek postupitele dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, . Žalovaný byl povinen platit za dodávky energie a služby s tím související řádně a včas sjednanou cenu. Za fakturační období od 16. 11. 2022 do 17. 2. 2023 původní dodavatel vyúčtoval žalovanému celkem 19 860 Kč,95 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 1 700 Kč). Konečná částka tak činila 18 160,95 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků, uhradil pouze 2 031,17 Kč. Tuto částku původní dodavatel započetl na fakturu a za uvedené období zbývající dlužná jistina tak činí 167 129,78 Kč. Do stejného odběrného místa dodával původní dodavatel žalovanému energii i v období od 18. 2. 2023 do 15. 6. 2023, za které vyúčtoval 9 567,93 Kč. Na tuto dlužnou částku nebyla provedena úhrada žádná. Dne 13. 10. 2027 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postupování dílčích pohledávek, pohledávky pak přešly na žalobkyni ke dni 29. 8. 2025. Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno, byl vyzván k úhradě, před podáním žaloby mu byla doručena předžalobní výzva. Žalovaný ale nereagoval. Žalobkyně požaduje po žalovaném také zákonné úroky z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, do spisu nezaložil a ani nenavrhl žádné důkazy. Žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím ve věci bez jednání. Proto soud jednání nařídil. Žalobkyně se k němu nedostavila. Soud tedy věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Dokazování provedl listinami, které do spisu založila žalobkyně.3. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 14. 11. 2022 sjednali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný závazek, kterým se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa , adresa, , elektřinu (poskytovat mu sdružené služby dodávky elektřiny), žalovaný se naproti tomu zavázal řádně a včas zaplatit dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník. Žalovaný byl povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i faktury obsahující vyúčtování ceny za dodávky elektřiny.4. Podle řádného vyúčtování za elektřinu vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému za dvě výše uvedená období faktury, při výpočtu dlužných částek zohlednila částečná plnění žalovaného. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dílčí požadované částky žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil. Na žalobkyni přešlo právo pohledávek za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 134. 10. 2017. Jednotlivé dílčí pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 29. 8. 2025. Žalobkyně prokázala v řízení, že žalovanému přechod pohledávek oznámila, vyzvala ho k úhradě dluhu, před podáním žaloby mu zaslala předžalobní výzvu.5. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončil dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatil (kromě započtených plateb), ani že by jeho závazky zanikly z jiného důvodu.6. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících občanského zákoníku s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaný nesplnil svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu. Žalobkyně prokázala platně uzavřenou smlouvou o postoupení pohledávek, že na ni obě dílčí pohledávky přešly. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, uplatněnému a prokázanému nároku žalobkyně se nebránil, proto soud žalobě zcela vyhověl. Vedle nároku na zaplacení jistiny soud přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z dlužných částek podle § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se beze sporu do prodlení s peněžitým plněním dostal, a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování. Žalobkyně úroky z prodlení požadovala v zákonem stanovené výši.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 843 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 028 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění účinném od 1. 1. 2025, kdy byly realizovány úkony převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a návrh ve věci samé, z tarifní hodnoty 25 697,71 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % . O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř., žalovaný je povinen plnit v obecné tří denní pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.