5 C 420/2020-37 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 660 Kč z titulu nesplaceného úvěru, který právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 1. 2017. 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [_] [_], resp. [právnická osoba] [-] [-] uzavřel se žalovanou dne 20. 1 2017 smlouvu o úvěru, ve které se zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 2 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč splatit do 21. 2. 2017. Žalovaná i přes výzvu ničeho nezaplatila. Pohledávka byla postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Věc byla soudem posuzovaná dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 OZ na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku. 9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. OZ. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalované úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaná se dostala do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 2 000 Kč a nesplacený poplatek ve výši 660 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 10. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 11. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalované. 12. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši 2 089 Kč spočívají v zaplaceném soudním poplatku 1 000 Kč a v odměně advokáta, která je tvořena: částkou 600 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 200 Kč; odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 13 odst. 4 ve znění § 14b odst. 5 AT); náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč. 13. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.