9 C 330/2021-35 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 5 940 Kč s příslušenstvím představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný jako vlastník vozidla registrovaného v registru vozidel – osobního automobilu Škoda Fabia, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 – neměl v období od 30. 9. 2019 do 27. 1. 2020 řádně uzavřeno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno 120 dní. Žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku. Dlužný příspěvek byl splatný ke dni 22. 12. 2020. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku. Žalovaný ničeho neuhradil. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: <i>6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>7. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>8. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>9. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti osoba povinná osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>10. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>11. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč.</i> <i>12. Podle § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> 13. Žalovaný jakožto vlastník výše uvedeného vozidla porušil nesjednáním si pojištění odpovědnosti povinnost stanovenou mu zákonem o pojištění odpovědnosti v § 1 odst. 2, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek ve smyslu § 4 téhož zákona žalobkyni, a to ve výši stanovené vyhláškou v § 2 vyhlášky, jakož i náhradu nákladů podle § 2a vyhlášky. Ke splnění této povinnosti byl žalobkyní vyzván, přičemž splatnost popsané pohledávky nastala dne 22. 12. 2020. Žalobkyně tedy měla ke dni podání žaloby oprávněný nárok na zaplacení částky 5 940 Kč (součin denní částky 47 Kč a počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, tj. 120 a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč). 14. Tím, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ o. z.“), náleží žalobkyni též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 15. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto vyhověno (výrok I.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 894,66 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená jednak podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 940 sestávající z částky celkem 600 Kč za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci samé včetně (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) spolu se třemi paušálními náhradami výdajů po 100 Kč dle §14b odst. 5 písm. a) a. t., jednak odměna stanovená dle § 14b odst. 3, § 7 bod 4., § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 1 500 Kč včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle §14b odst. 5 písm. b) a. t. za úkon účast na jednání dne 3. 12. 2021; dále náklady tvoří náhrada cestovních výdajů ve výši 131,01 Kč vynaložené v souvislosti s cestou zástupce k jednání soudu z Prahy do Kutné Hory a zpět (cesta realizovaná dne 3. 12. 2021 v celkové délce 150 km při spotřebě paliva 6,3 l na 100 km, tarifní ceně paliva ve výši 27,2 Kč a sazbě náhrady za použití osobního silničního motorového vozidla ve výši 4,4 Kč za 1 km, představující 1/7 celkových cestovních výdajů zástupce k celkem 7 jednáním u zdejšího soudu), náhrady za ztrátu času v částce 57,14 Kč (trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu, představující 1/7 vynaložených ztrát času zástupce k celkem 7 jednáním u zdejšího soudu) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 888,15 Kč ve výši 606,51 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně doložila osvědčení o registraci plátce DPH. 17. Soud vyhověl žádosti žalovaného o možnost splnění peněžité povinnosti ve splátkách. Při stanovení splátek soud přihlédl k tíživé finanční situaci žalovaného a určil splátky způsobem, který bude motivovat žalovaného k úhradě dluhu a současně žalobkyni jako věřitele nepoškodí.