9 C 352/2021-26 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 43 833,16 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že dne 6. 9. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 43 833,16 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit do 15. 2. 2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 20. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že předmětné společnosti uzavřely smlouvu o postoupení souboru pohledávek; příloha smlouvy tvořící seznam postoupených pohledávek nebyla žalobkyní předložena. 4. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 6. V prvé řadě soud nemá za prokázanou skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne 6. 9. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru; k tomuto tvrzení žalobkyně nepředložila žádnou listinu, jež by to prokazovala. Žalobkyní byl předložen pouze návrh smlouvy o revolvingovém úvěru bez podpisu účastníků, uzavření předložené smlouvy z žádných listin nevyplývá. Dále žalobkyní nebylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla dne 6. 9. 2019 žalované na účet číslo [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 43 833,16 Kč; rovněž soud podotýká, že vyplacení peněžních prostředků neprokazuje ani listina nazvaná loan application info. 7. K žalobkyní navrženému důkazu učinit dotaz na banku žalované, kdo byl majitelem a disponentem účtu č. [bankovní účet] k datu 6. 9. 2019 pak soud konstatuje, že tento důkaz nebyl proveden, neboť žádná skutečnost z něj zjištěná by neprokázala, zda byly peněžní prostředky žalované poskytnuty. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>9. Věc byla posuzovaná dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 10. Jelikož soud nemá za prokázané, že mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru a současně nebylo v řízení prokázáno ani vlastní poskytnutí peněžních prostředků ve výši 43 833,16 Kč žalované, byl soud nucen žalobu zamítnout. 11. Závěrem soud podotýká, že žalobkyně nevyužila své právo účastnit se na jednání, čímž se připravila o možnost poučení k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a o. s. ř. 12. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná a náleží jí tedy dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení; žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.