9 C 9/2021-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené kupní ceny zařízení IMEI [číslo]. 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně se žalovaným dne 17. 4. 2018 uzavřeli účastnickou smlouvu, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby veřejně dostupné služby elektronických komunikací, v rámci této smlouvy dále žalobkyně poskytla zařízení IMEI [číslo] za celkovou cenu 3 189 Kč s tím, že byla sjednána sleva ve výši 2 000 Kč a to za podmínky trvání účastnické smlouvy 24 měsíců. Žalobkyně účastnickou smlouvu vypověděla dne 28. 8. 2019 z důvodu nehrazení služeb žalovaným. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 4. 2. 2020 fakturu k uhrazení dlužné částky se splatností do 18. 2. 2020. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o poskytování elektronických komunikací v souladu s § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Součástí této smlouvy byla i kupní smlouva, která byla uzavřena v souladu s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku s tím, že žalovanému byla poskytnuta sleva na zařízení ve výši 2 000 Kč za podmínky trvání smlouvy 24 měsíců. Jelikož však smlouva byla ukončena výpovědí před uplynutím 24 měsíců, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, neboť nedošlo k naplnění podmínky k poskytnutí slevy. 7. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 OZ ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 9. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.