8 C 41/2022-180 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost strpět užívání nemovitých věcí, pozemkové parcely [číslo] [anonymizováno], jejíž součástí je stavba [adresa], vše v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), žalobcem do konce jeho života, a to z následujících důvodů a skutečností: Žalovaná uzavřela s žalobcem před svědky ústní smlouvu, ve které se zavázala, že žalobce bude moci do konce života užívat předmětné nemovitosti a že existenci této smlouvy před svědky potvrdila opakovaně. Žalovaná ví o tom, že žalobce nemá zajištěno náhradní bydlení a že se z něj tedy stane bezdomovec. Žalobce se o nemovité věci dlouhé roky staral, jakož i svoji nemocnou matku, která je zároveň matkou žalované. Žalobce dle svých tvrzení zjistil, že při dědickém řízení byl padělán jeho podpis, že švagr a manžel žalované u notáře tvrdil, že po matce účastníků zůstaly další nemovité věci, ale jen nepatrné hodnoty, což dle žalobce není pravda a dále, že náklady s pohřbem hradil manžel žalované, což rovněž dle žalobce není pravda. 2. Žalovaná na svoji obranu uvedla, že žaloba je podána čistě účelově a neobsahuje žádná pravdivá tvrzení. Dále uvedla, že již sama finančně nemůže obstarávat předmětné nemovitosti, kdy žalobce jí sice přispívá 3 000 Kč měsíčně, nicméně to je jen zlomek částky na údržbu a chod předmětných nemovitostí. Uvedla, že žádná dohoda o doživotním užívání nemovitosti mezi účastníky neexistovala. Žalobce se nepodílel prací ani finančně na obhospodařování domu. Matka žalobce se starala o něj, nikoliv naopak, vařila mu, nakupovala, prala etc. Dále, že není pravda, že náklady s pohřbem nehradil manžel žalované a že podpis žalobce v dědickém řízení nepadělali. Žalobce připustil, že se žalovanou není uzavřena žádná smlouva ve svém vyjádření ze 7. 10. 2021 k věci sp. zn. [spisová značka] vedené rovněž Okresním soudem v Kutné Hoře. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 3. Soud provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro vydání tohoto rozhodnutí a shledal, že žaloba není důvodná. Z tvrzení žalované, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný užíval předmětné nemovitosti, jež jsou ve vlastnictví žalované a že žalobce převzal dne 29. 6. 2021 výzvu k vyklizení předmětných nemovitostí. 4. V protokolu ze dne 10. 5. 2022 zástupkyně žalobce uvedla, že účastníky ústně uzavřeného závazkového vztahu, jehož předmětem bylo doživotní užívání předmětných nemovitostí žalobcem, že tato ústní dohoda byla uzavřena na Velikonoce v roce 2010 v předmětných nemovitostech za přítomnosti žalobce, žalované a jejího manžela, [jméno] [příjmení] (matky žalobce a žalované), [jméno] [celé jméno žalobce] (syna žalobce) a [jméno] [příjmení] [datum narození] (dále jen„ předmětná ústní smlouva“). Původně bylo, dle tvrzení zástupkyně žalobkyně téma vzneseno [matkou žalobce] [příjmení], zda jsou dohodnuti na užívání předmětných nemovitostí. Na to se, dle tvrzení zástupkyně žalobce v tom smyslu dotázal žalobce žalobkyně, přičemž tato prohlásila, že se zavazuje umožnit žalobci bezplatné doživotní užívání předmětných nemovitostí s tím, že žalobce nabídl, že bude za spotřebované služby žalované hradit částku nejprve 2 000 Kč (posléze byla tato částka zvýšena na 2 500 Kč, a po té na 3 000 Kč). Nato žalobce tuto nabídku žalované ústně přijal. Žalobce v předmětných nemovitostech v této době již bydlel a měl zde své věci. 5. V protokolu ze dne 10. 5. 2022 žalovaná zejména v reakci na tvrzení zástupce žalobkyně uvedla, že uzavření předmětné ústní smlouvy mezi ní a žalobcem je nesmysl. Uvedla, že žalobce pil alkohol a žil nezřízený život, pročež ani jejich společná matka mu nechtěla zřídit v domě věcné břemeno ani na něj předmětné nemovitosti převést. 6. Svědek [jméno] [příjmení], [datum narození] vypověděl, že předmětná ústní smlouva byla uzavřena za přítomnosti žalobce, žalované a jejího manžela, [jméno] [příjmení] (matky žalobce a žalované, [jméno] [celé jméno žalobce] (syna žalobce) a [jméno] [příjmení], a to na Velikonoce v roce 2010 (v pondělí v 10 až 11 hodin) v rok, co měla [matka žalobce] [příjmení] 75. narozeniny. Matka žalobce a žalovaného žádala žalovanou, aby mohl žalobce doživotně užívat předmětné nemovitosti. Na to, dle tvrzení svědka žalovaná odvětila:„ Ano bude.“ Po dotazu soudce, která konkrétní slova žalovaná použila, svědek sdělil, že řekla:„ Budeš tady moci bydlet.“ Nic Jiného podle svědka neřekla. Po dotazu soudce, zda se žalovaná vyjádřila ve smyslu, jak dlouho bude moci žalobce v předmětných nemovitostech bydlet, svědek sdělil, že se vyjádřila v tom smyslu, že do konce života. Na dotaz soudce stran nastíněného rozporu ve výpovědi svědek sdělil, že žalovaná řekla:„ Pan [celé jméno žalobce] tu bude moci bydlet do konce života.“ V tomto smyslu se žalovaná dle svědka vyjádřila při vícerých příležitostech, doslovně 100x, ne-li 1000x. Žalobce se dle tvrzení svědka vyjádřil v tom smyslu, že bude rád, kdy bude moci v předmětných nemovitostech dožít. Svědek uvedl, že poslední 2 roky se s žalobcem stýká i v předmětných nemovitostech a stará se o něj, jako by to byl jeho otec. Dále uvedl, že v minulosti měl zájem odkoupit předmětné nemovitosti. Dále uvedl, že podle něj žalobce nemá problém s nadmírným užíváním alkoholu. 7. Svědek [příjmení] [celé jméno žalobce], [datum narození], syna žalobce, vypověděl, že žalobce původně v bytě bydlel se svolením své matky. Dále, že předmětná ústní smlouva byla uzavřena za přítomnosti žalobce, žalované a jejího manžela, [jméno] [příjmení] (matky žalobce a žalované, [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], a to na Velikonoce v roce 2010. Dle tvrzení svědka se žalobce ptal žalované, jak to bude, načež mu žalovaná odvětila, že tam může zůstat na doživotí, na konkrétní formulaci si však svědek již nepamatuje. 8. Z výslechu [jméno] [příjmení], [datum narození], švagrové žalované, soud zjistil, že žalobce předmětné nemovitosti užíval ale, že nikde nepadlo, že je může užívat do konce života. Dle svědkyně měl žalobce problém s alkoholem. Žalobce se o svou matku nestaral. Svědkyně uvedla, že na Velikonoční pondělí 2010 byli svědkyně, žalovaná s manželem a matkou žalované v [obec], tudíž nemohla být v předmětných nemovitostech, k tomuto svědkyně dohledala a soudu předložila fotografie. 9. Z výslechu [jméno] [příjmení], [datum narození], syna žalované, soud zjistil, že matka žalobce a žalovaného o pobytu žalobce v předmětných nemovitostech hovořila vždy jako o dočasném, jako o návštěvě. Dle svědka měl žalobce problém s alkoholem, docházeli i k vulgárním excesům a např. k výhružkám násilí vůči manželu žalované. Matka žalobce se o žalobce starala, nikoliv naopak. O skutečnosti, že by žalovaná s žalobce kdy uzavřela předmětnou ústní smlouvu, svědek nikdy neslyšel, domnívá se, že by to nedávalo smysl, když žalobce v domě nechtěla. Podle svědka platil žalobce po smrti jeho matky žalované měsíčně částku ve výši 3 500 Kč. 10. Přestože byl proveden důkaz všemi listinami ve spise založenými, stěžejními listinami byly tyto: 11. Z emailové komunikace založené ve spisu na č. l. 99-108 mezi [jméno] [příjmení], žalovanou, a [jméno] [příjmení] (synem žalované) má soud za prokázaný obsah těchto emailů, zejména tedy počínající vulgární rétoriku stran, např. [jméno] [příjmení] v emailu z 15. 6. 2021:„ Tím je vše jasné a prostě jste si našlápli na meč.“ Dále např. [jméno] [příjmení] v emailu ze 7. 6. 2021:„ Tvou nehoráznou drzost si do své nevymáchané huby brát něco, jako…“ Tato emailová komunikace nenaznačuje osobní nezainteresovanost svědků ve věci a nepodporuje jejich nestrannost. 12. Z fotografií na č. l. 117-120 spisu měl soud za prokázanou pouze samotnou existenci těchto fotografií dle tvrzení svědkyně [jméno] [příjmení], soud nicméně nemůže jednoznačně vycházet z toho, jestli byli skutečně pořízeny v tvrzený čas, či nikoliv, neboť fotografie a popisky k nim mohli vzniknout prakticky kdykoliv, nicméně v tomto smyslu k soud k fotografiím přistupuje a přihlíží. 13. Fotografie na č. l. 144-146 nejsou pro rozhodnutí ve věci nikterak významné. Pro rozhodnutí ve věci nejsou významné ani žádné další důkazy neuvedené výše. 14. Z provedených důkazů, zejména tedy z nesporných výpovědí svědků, má soud za prokázaný pouze souhlas matky žalobce a žalované s pobytem žalobce v předmětných nemovitostech, a to za jejího života. Soud má rovněž za prokázané, že určitou dobu po smrti matky žalobce a žalované měl žalovaný souhlas s pobytem v předmětných nemovitostech i od žalované, nicméně tento souhlas mu byl posléze žalovanou odňat. Právní titul žalobce k užívání předmětných nemovitostí tudíž není dán. 15. Soud uvádí zejména následující důvody, na základě kterých neměl za prokázanou existenci předmětné ústní smlouvy: V prvé řadě soudu nebyl ohledně této skutečnosti předložen hmatatelný důkaz, tedy například audio nahrávka smluvního jednání, fotografie nebo videozáznam zúčastněných v rozhodný čas etc. Soud tedy musel, jako