4 C 13/2022-26 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému uhradit částku 6 500 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti nevrácení pronajatých zařízení set-top boxu a přístupové karty, která měl žalovaný pronajaté na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy [číslo] ze dne 11.4.2019 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalobkyně měla povinnost poskytovat žalovanému služby a žalovaný hradit pravidelně vyúčtování. V Bodu I je uvedeno, že účastník bere na vědomí a souhlasí s těmito smluvními pokutami: 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do koncového zařízení. Z formuláře o převzetí ze dne 11.4.2019 soud zjistil, že žalovaný dne 11.4.2019 převzal STB HD KAON s příslušenstvím, smart kartu, dálkový ovladač, LNB konvertor. Ve zvláštních podmínkách pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] žalobkyně soud zjistil, že si účastníci sjednali v bodu 4.4, že v případě smlouvy je účastník povinný vrátit zařízení do 10 dnů. Z výzvy k plnění ze dne 19.1.2022 a podacího lístku soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. P 181/2005-102 ze dne 22.3.2016 soud zjistil, že žalovaný byl v době sjednání smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací omezen ve svéprávnosti v rozsahu nakládání s majetkem přesahující jeho invalidní důchod a v uzavírání smluv s budoucím plněním přesahujícím invalidní důchod a dalším. Opatrovníkem byla jmenována [jméno] [příjmení]. Žalovaný pobíral v době rozhodování soudu invalidní důchod 11 967 Kč měsíčně. Ze znaleckého posudku je uvedeno, že vyplynulo, že žalovaný trpí lehkou mentální retardací. Je zde uvedeno, že žalovaný by neměl disponovat vyšším majetkem, než je jeho invalidní důchod pro možnost jednoduchého zneužití jeho nižších rozumových schopností. 4. Dle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Ve výše uvedené věci soud uzavřel, že žalovaný jako osoba omezená na svéprávnosti uzavřel smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Součástí této smlouvy bylo i ujednání o smluvní pokutě 5 000 Kč pro případ porušení povinnosti žalovaným vrátit zapůjčené zařízení set – top box nebo kartu. I přes to, že žalovaný může disponovat se svým majetkem a uzavírat smlouvy do výše svého invalidního důchodu, dle rozsudku o omezení svéprávnosti, soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta je jedním z institutů utvrzení dluhu, které mají již složitější právní konstrukci, než samotný závazek o poskytování služby. Soud uzavírá, že v tomto případě, je ujednání o smluvní pokutě v rozporu s dobrými mravy, kdy po žalovaném jako osobě intelektově jednodušší bez spolurozhodnutí s jejím opatrovníkem požadují zaplacení smluvní pokuty, která nekompenzuje nevrácení zařízení, ale je ujednáním, které žalovaného zavazuje nad rámec jeho povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl dle § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť plně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.