1 C 19/2024-53 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou došlou soudu dne 14. 3. 2024 se žalobci domáhali vyklizení bytu č. , hodnota, o velikosti 3 + kk v 2. patře domu č. p. , Anonymizováno, , na ulici , Anonymizováno, . , jméno FO, z , adresa, (dále též jen „Byt“). Tvrdili, že jsou vlastníci pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 416 m2, jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rod. dům, v němž se Byt nachází, žalovaná byla jeho nájemkyní. Žalobci jako pronajímatelé uzavřeli s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu ze dne 11. 10. 2022, nájem bytu byl sjednán na dobu určitou, a to od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023. Po uplynutí doby nájmu byl nájemní vztah automaticky prodloužen. Žalovaná však poté neplatila řádně nájemné a služby spojené s užíváním Bytu. Dne 11. 1. 2024 byla žalované zaslána doporučeně písemná výzva k úhradě dlužného nájemného a služeb spojených s užíváním Bytu, žalovaná však úhradu neprovedla. Žalobci zaslali žalované dne 7. 2. 2024 doporučeně písemnou výpověď z nájmu Bytu a výzvu k vyklizení a předání předmětu nájmu. Do dne podání žaloby k vyklizení a předání Bytu nedošlo, a to ani přes opakované výzvy žalobců.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování soud zjistila) z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , že žalobci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku p. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba budovy č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, každý ½, vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, ,b) ze smlouvy uzavřené dne 11. 10. 2022, že žalobci jako pronajímatelé uzavřeli s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu na dobu určitou od 1. 11. 2022 do 31. 10. 2023, jejímž předmětem byl Byt, sjednali si výši nájemného a úhrady za plnění spojené s užíváním Bytu,c) z dopisu ze dne 11. 1. 2024 a doručenky, že žalobci vyzvali žalovanou k úhradě dlužného nájemného a záloh za služby za měsíc prosinec 2023 a záloh za služby za měsíc listopad 2023 v celkové výši 15 000 Kč a k úhradě příslušenství,d) z dopisu ze dne 7. 2. 2024 a doručenek, že žalobci vypověděli žalované nájem Bytu bez výpovědní doby, odkázali přitom na § 2228 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a uvedli, že žalovaná nesplnila výzvu ze dne 11. 1. 2024 a dlužné nájemné neuhradila. Vyzvali žalovanou k vyklizení a předání předmětu nájmu nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy; výpověď obsahovala poučení, že má žalovaná právo podat námitky a navrhnout její přezkoumání soudem; výpověď byla žalované doručena nejpozději dne 26. 2. 2024, z výpisu České pošty, že pro nezastižení adresáta byla zásilka uložena 9. 2. 2024,e) z odpovědi ÚSSZ a Policie ČR (na výzvu soudu), že žalovaná pobírá invalidní důchod 2. stupně, je jí zasílán na adresu , Anonymizováno, . , jméno FO, z , adresa, v , Anonymizováno, , a že se na uvedené adrese zdržuje.f) resp. nebylo tvrzeno ani prokázáno náhledem do interního systému Okresního soudu v Kutné Hoře, že by žalovaná podala proti výpovědi z nájmu žalobu.4. Z těchto skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalobci jako pronajímatelé uzavřeli s žalovanou v roce 2022 smlouvu o nájmu Bytu na dobu určitou do 31. 10. 2023, žalovaná podle této smlouvy Byt užívala i po datu 31. 10. 2024, nejpozději dne 26. 2. 2024 jí byla doručena výpověď, kterou jí dali žalobci a v níž jí vytýkali, že porušila její povinnosti, pokud neplatila nájemné a úhrady za související služby za listopad a prosinec 2023. Žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi u soudu žalovaná nepodala a Byt ke dni rozhodnutí soudu nevyklidila.5. Po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.6. Účastníci uzavřeli platnou smlouvu o nájmu podle § 2201 o. z. a podle ustanovení § 2235 a násl. o. z.;7. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Protože hypotéza citované normy byla naplněna (žalovaná pokračovala v užívání Bytu a současně nebyla písemně vyzvána žalobci k opuštění Bytu), ze zákona tak došlo k znovu ujednání nájmu na rok. Ostatně i v žalobním návrhu žalobci argumentují nezaplacením nájmu a služeb právě za období jdoucí po skončení doby určité, stanovené v původní nájemní smlouvě, s tím, že byl nájem automaticky prodloužen.8. Podle § 2286 o. z. žalobci nájem písemně vypověděli bez výpovědní doby (§ 2291 o. z.), výpověď došla druhé straně 9. 2. 2024 a podle výpovědi měla žalovaná vyklidit a předat Byt do sedmi dnů od doručení výzvy (do 16. 2. 20024). Ve výpovědi byla žalovaná poučena o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem.9. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Nebylo prokázáno, že by žalovaná takový návrh soudu podala, ačkoliv byla o svém právu poučena. Protože oprávněnost uplatněného výpovědního důvodu lze zkoumat jen v řízení podle § 2290 o. z.; v jiném řízení (tedy ani v řízení o vyklizení bytu) již soud nemůže zjišťovat, zda výpovědní důvod byl dán (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017), proto se oprávněností výpovědi soud v tomto řízení nezabýval.10. Po skončení nájemního poměru žalovaná Byt nevyklidila, nepředala ho a užívá ho tedy od 17. 2. 2024 bez právního důvodu, žalobci se tak důvodně domáhají ve smyslu § 1040 o. z. ochrany svého vlastnického práva. Soud proto žalobě vyhověl a v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), zavázal žalovanou Byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 497,08 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, při uplatnění § 12 odst.4 a. t. (dva žalobci), sestávající z částky 1 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (pro každého z žalobců) a v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 6. 2024 náhrada 397,08 Kč za 25 ujetých km v částce 197,08 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t.Soud uložil žalované zaplatit náklady řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) s ohledem na sociální situaci žalované (invalidita 2. stupně).