1 C 20/2024-110 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 119 127,71 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný dne 15. 11. 2023 z důvodu prodlení žalovaného se splátkami.2. Žalovaný podal ve věci odpor, ve kterém zejména neměl za řádné zkoumání jeho úvěruschopnosti ze strany žalobkyně při sjednávání úvěru. Současně však uvedl (výslovně uznal), že mu byla ze strany žalobkyně poskytnuta částka 136 523,79 Kč, a také, že uhradil nazpět žalobkyni 59 593 Kč.3. Ve věci soud již rozhodl částečným rozsudkem pro uznání ze dne 31. 5. 2024, č. j. 1 C 20/2024-76, ve kterém soud uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru 76 930,79 Kč (žalovanému byla ze strany žalobkyně poskytnuta částka 136 523,79 Kč a žalovaný uhradil nazpět žalobkyni 59 593 Kč). Soud přitom vyšel z nesporných tvrzení stran o vzájemných plněních. Již v komentovaném rozsudku soud též konstatoval, že jde o spor vyplývající ze vztahu podnikatele a spotřebitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nebylo tak jen postaveno najisto, zda zbylé žalobkyní nárokované smluvní a zákonné příslušenství k poskytnuté jistině soud žalobkyni v budoucnu přizná jako nároky důvodné, neboť v řízení se bude dále zkoumat z úřední povinnosti jak žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr.4. Po provedeném dokazování (a s ohledem na nesporná tvrzení stran) dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z listiny datované ke dni 12. 3. 2022 nazvané , hodnota, soud zjistil, že téhož dne podepsali žalobkyně a žalovaný smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru znějící na částku 60 000 Kč. Ve smlouvě se zavázal žalovaný splácet úvěr s úrokovou sazbou 26,28 % ročně ve splátkách po 4 % z dlužné částky. Z listiny Dohledání informací o klientovi soud zjistil identifikaci/dokumentaci k elektronickému podepisování smlouvy. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2023 (a podacího lístku ze dne 6. 12. 2023) soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby zaplatil dlužnou částku do 12. 12. 2023. Z listiny Výzva ke splacení celého úvěru ze dne 15. 11. 2023 a podacího archu ze dne 16. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení 128 069,44 Kč do 29. 11. 2023. Žalovanému byla ze strany žalobkyně poskytnuta částka 136 523,79 Kč a žalovaný uhradil nazpět žalobkyni 59 593 Kč.Dále soud provedl dokazování již jen ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti, tj. zda a jakým způsobem žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Úvěrová zpráva přehled úvěrů žalovaného, které byly jednak již splaceny, ale zejména těch, které před podpisem nynější smlouvy byly stále živé, přičemž celkový součet těchto závazků byl ve výši přesahující 2 600 000 Kč, se splátkovým zatížením žalovaného z úvěrů vycházejícím 17 941 Kč měsíčně. Ze smlouvy „, Anonymizováno, účet“ soud zjistil údaje, že žalovaný žije s družkou, má dvě děti, vzdělání učňovské, bydlí u rodičů, má zaměstnanecký čistý měsíční příjem 34 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 8 000 Kč. Z listiny Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 19. 2. 2024, krom již zjištěných skutečností ze smlouvy, soud zjistil, že měsíční výdaje domácnosti byly ve výši 20 000 Kč (soud nepřehlédl, že na č. l. 25 byla tato informace předložená soudu v tabulce žalobkyní přeškrtnuta bez vysvětlení).Z listin předložených žalovaným (dodatky č. 5, č. 6, č. 7 ke smlouvám o úvěru žalovaného u , Anonymizováno, soud zjistil, že v roce 2021 žalovaný navyšoval úvěr u zmíněné banky, a současně vyplácel oním úvěrem předešlý úvěr.Z listiny Přehled pohybů na účtu žalovaného (č. l. 31-36) za období od 9. 12. 2021 do 12. 3. 2022 (před sepsáním smlouvy) soud zjistil, že:a) počáteční a konečné zůstatky na účtu nebyly uvedenyb) 23. 1. 2022, 23. 2. 2022 odešly platby bance , Anonymizováno, ve výši 1 213 Kč s poznámkou Půjčka 5c) 23. 1. 2022, 23. 2. 2022, 25. 2. 2022 odešly platby bance , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výších 2 538 Kč, 761 Kč, 1 776 Kč s poznámkou Půjčka 6d) Mezi 10. 2. a 17.2. 2022, dále 25. 2. 2022, 4. 3. 2022, 7. 3. 2022, 11. 3. 2022 přišly platby v řádech jednotek tisíců, vyjma dvou plateb 10 000 Kč a 31 000 Kč, s poznámkou: , jméno FO, , , jméno FO, .e) 22. 2. 2022 odešla platba bance , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši 6 412 Kč s poznámkou Půjčka 4Soud z listin: přípis od , právnická osoba, , exekuční příkaz, smlouva k službě , Anonymizováno, (nepodepsaná), rodný list dítěte , Anonymizováno, , dohoda o změně obsahu pracovní smlouvy, nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti. Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování listinou Úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, .5. Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr na základě mezi stranami uzavřené smlouvy o úvěru nazvané , Anonymizováno, účet č. , hodnota, , a to ke dni 12. 3. 2022. Žalovanému byla ze strany žalobkyně poskytnuta částka 136 523,79 Kč a žalovaný uhradil nazpět žalobkyni 59 593 Kč.Soud učinil dále závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (tj. pro účely konečného rozsudku ve věci):Žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru pracovala s údaji od žalovaného o jeho formě bydlení: u rodičů, o výši výdajů domácnosti (avšak bez bližšího rozlišení), kterou měla tvořit: družka, dvě děti (bez uvedení jejich věku) a rodiče (u nichž tedy uvedl, že bydlí), s údaji o jeho příjmu od zaměstnavatele (avšak bez bližších informací) ve výši 34 000 Kč, pracovala s příjmem domácnosti 8 000 Kč, avšak bez rozlišení, kdo příjem tvoří (viz jednotlivá skutková zjištění), pracovala s informacemi z registrů (při zkoumání bonity klienta), naproti tomu nepracovala s údaji o příjmových úhradách žalovanému na jeho účet od osoby , jméno FO, , nepracovala se strukturou výdajů domácnosti (tj. jakou část výdajů tvoří výdaje žalovaného), nevyžádala si pracovní smlouvu.6. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:7. Žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým