1 C 247/2024-52 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce jako zapůjčitel uzavřel se žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce 250 000 Kč se splatností ke dni 16. 10. 2022. Dne 16. 8. 2022 byla žalobcem předána žalovanému hotovost v uvedené výši. Protože žalovaný zapůjčené peníze nevrátil ke dni splatnosti, byla dne 3. 2. 2023 mezi žalovaným jako dlužníkem a žalobcem jako věřitelem uzavřena Dohoda o uznání dluhu, ve které žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše. Úhrada dluhu měla probíhat ve splátkách a pro případ prodlení žalovaného se splátkou, byla mezi stranami sjednána ztráta výhody splátek. Žalovaný uhradil jen 13 000 Kč. K 31. 5. 2023 se stal dluh splatný.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena 27. 5. 2024, nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl následující skutková zjištění:4. Soud zjistil z listiny nazvané Dohoda o uznání dluhu ze dne 3. 2. 2023 (dále jen „Dohoda“), sepsané mezi žalobcem (věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), že strany Dohody dne 16. 8. 2022 uzavřely smlouvu o zápůjčce ve výši 250 000 Kč, a to s poskytnutím peněz v hotovosti při uzavírání smlouvy téhož dne, se splatností ke dni 16. 10. 2022, a s nárokem na úroky z prodlení. V čl. I bodu 3 Dohody bylo uvedeno, že na výše uvedený závazek nebylo ničeho uhrazeno. Dle čl. II dlužník dluží celkem 250 000 Kč. Dále v čl. II Dohody je uvedeno, že „dlužník tímto uznává svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu a výše a zavazuje se jej splatit v souladu se splátkovým kalendářem dle čl. III této dohody“. Dle čl. III Dohody měl dlužník splatit dluh v měsíčních splátkách po 5 000 Kč od měsíce února 2023, a že v případě prodlení se splátkou se stávají dosud nesplatné splátky splatnými najednou a ihned v celé dlužné výši.5. Soud zjistil z kopie screen z účtu č. , č. účtu, , že 4. 4. 2023 přišla platba 5 000 Kč, 30. 6. 2023 přišla platba 5 000 Kč, 15. 8. 2023 přišla platba 3 000 Kč, přičemž žalobce uvedl, že to byly platby od žalovaného žalobci na dluh z Dohody.6. Soud zjistil, že bylo žalovanému nejpozději dnem 2. 10. 2023 oznámeno právní zastoupení věřitele a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky a úroku z prodlení (prokázáno oznámením ze dne 22. 9. 2023 a doručenkou datové zprávy).7. Soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:8. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 16. 8. 2022 uzavřena ústní smlouva o hotovostní zápůjčce ve výši 250 000 Kč se splatností ke dni 16. 10. 2022. Dne 3. 2. 2023 žalobce a žalovaný uzavřeli písemnou dohodu o uznání dluhu žalovaného vůči žalobci ve výši 250 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, a o splátkovém kalendáři po 5 000 Kč měsíčně se ztrátou výhody splátek. Žalovaný platbami ze dnů 4. 4. 2023, 30. 6. 2023, 15. 8. 2023 uhradil na dluh celkem 13 000 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný uhradil více, i když byl dne 2. 10. 2023 vyzván k úhradě dluhu.9. Soud věc posoudil právně následujícím způsobem:10. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.13. Soud uzavírá, že žalovaný uznal jeho dluh vůči žalobci ve výši 250 000 Kč v písemné dohodě o uznání dluhu. Přestože uznání dluhu dlužníkem je jednostranné právní jednání dlužníka, na věci ničeho nemění, že uznání dluhu bylo obsaženo v listině, která byla nazvána dohodou o uznání dluhu a podepsána oběma stranami. Soud neshledal, že by nároku žalobce z takového právního jednání žalovaného něco bránilo. Dluh byl určen co do důvodu i výše: důvodem byl závazek žalovaného vůči žalobci zaplatit (uhradit) již poskytnutou zápůjčku ve výši 250 000 Kč. Žalovaný se takovému určení důvodu i výše dluhu nikterak nebránil (nutno dodat, že kvůli jeho procesní pasivitě). Vzhledem k závěru, že důkazní břemeno na vyvrácení domněnky existence dluhu (v jeho hranicích co do důvodu a výše) leželo na žalovaném, a žalovaný tuto domněnku nevyvrátil, soud žalobě v jejím rozsahu vyhověl, neboť bylo i prokázáno, že zbylý dluh se stal splatným prodlením žalovaného se splátkou (žalovaný uhradil jen část dluhu co do 13 000 Kč). Výpočet výše úroků z prodlení potom odpovídá § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 447,37 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 480 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 237 000 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 10. 2024 náhrada 3 055,35 Kč za 304 ujetých km v částce 2 255,35 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 41 295,35 Kč ve výši 8 672,02 Kč.