1 C 49/2024-44 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se domáhal zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím na základě uznání dluhu, které žalovaný učinil v návaznosti na dohodu o ukončení smlouvy o nájmu bytové jednotky č. , číslo, , zapsané na listu vlastnictví , číslo, , nacházející se v domě č. p. , číslo, , na adrese , adresa, , a to ke dni 15. 10. 2023. V dohodě bylo ujednáno, že žalovaný uhradí polovinu dlužné částky na nájemném (druhou polovinu dlužného nájemného měl hradit druhý nájemce téže bytové jednotky) v dohodě stanovených termínech a splátkách, a že žalovaný svůj dluh uzná. Žalobce svůj dluh uznal, avšak svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky.5. Soud po provedeném dokazování došel k následujícím skutkovým zjištěním:Z listiny Smlouva o nájmu ze dne 27. 1. 2023 soud zjistil, že mezi žalobcem, žalovaným a , jméno FO, (dále jen „třetí osoba“), byla uzavřena smlouva o nájmu bytové jednotky č. , číslo, , zapsané na listu vlastnictví , číslo, , nacházející se v domě č. p. , číslo, , na adrese , adresa, (dále jen „jednotka“). Sjednaná doba nájmu byla od 1. 2. 2023 do 30. 4. 2024. Nájemné činilo 10 500 Kč měsíčně, zálohy na náklady na služby činily 5 000 Kč měsíčně. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že nájem může skončit i dohodou smluvních stran.Z listiny Dohoda o ukončení smlouvy o nájmu ze dne 14. 10. 2023 soud zjistil, že žalobce, žalovaný a třetí osoba uzavřeli dohodu o skončení nájmu předmětné jednotky ke dni 15. 10. 2023, v čl. III bodě 2) této dohody bylo uvedeno, že nájemci měli platit za nájem celkem 131 750 Kč, uhradili jen 86 500 Kč, dlužné nájemné činilo 45 250 Kč. V bodě 3) tohoto článku bylo uvedeno, že se strany dohodly na Uznání závazku nájemci a v bodě 4), že se dohodly na splátkovém kalendáři, jež se stal součástí dohody. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že počínaje dnem 1. 11. 2023 a konče dnem 1. 10. 2024 mělo být placeno měsíčně 4 000 Kč (poslední splátka 1 250 Kč).Z listiny Uznání závazku ze dne 14. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný a třetí osoba uznali finanční závazek za neuhrazené nájemné za období 1. 2. 2023 – 15. 10. 2023 v celkové výši 45 250 Kč, a že závazek bude vyrovnán rovným dílem každým nájemcem pronajímateli (žalobci).Z předžalobní výzvy ze dne 3. 1. 2024 (doručenka ze dne 23. 1. 2024) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu.Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobci něčeho uhradil.6. Soud učinil závěr o pro rozhodnutí významném skutkovém stavu věci:Žalobce a žalovaný uzavřeli 27. 1. 2023 smlouvu o nájmu jednotky (jejímž dalším účastníkem byla i třetí osoba), a to pro období od 1. 2. 2023 do 30. 4. 2024. Tito účastníci sjednali dne 14. 10. 2023 dohodu o ukončení nájmu ke dni 15. 10. 2023 a v dohodě ujednali, že existuje dluh na nájemném ve výši 45 250 Kč, který žalovaný a třetí osoba zaplatí pronajímateli (žalobci) podle sjednaného splátkového kalendáře po 4 000 Kč měsíčně (poslední platba měla být 1 250 Kč). Třetí osoba a žalovaný (včetně žalobce) podepsali 14. 10. 2023 listinu s názvem Uznání závazku, ve které se žalovaný zavázal zaplatit žalobci svůj rovný díl z částky 45 250 Kč, tj. 22 625 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobci něčeho uhradil.7. Soud věc posoudil právně následujícím způsobem:Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.8. Soud uzavírá, že žalovaný uznal písemným prohlášením, že žalobci dluží svůj díl dluhu ve výši 22 625 Kč za neuhrazené nájemné za období 1. 2. 2023 – 15. 10. 2023. Učinil tak v návaznosti (jak časové, tak obsahové) na sjednanou dohodu o ukončení nájmu (i v návaznosti na původní smlouvu o nájmu jednotky), ve které bylo jednak sjednáno, že na uznání dluhu se strany dohody dohodly, a jednak byl sjednán i splátkový kalendář, avšak nebylo prokázáno, že by žalovaný něčeho uhradil. Soud nemá pochybnosti o tom, že uznání dluhu (byť nazváno jako uznání závazku) splnilo zákonné náležitosti takového právního jednání uvedením jeho písemné formy, důvodu dluhu i určením výše dluhu. Současně je i zřejmé, že žalobce nyní žádá zaplacení dluhu zčásti odpovídající splátkovému kalendáři. Na překážku vyhovění žalobě není ani skutečnost, že v dohodě o ukončení nájmu bylo uvedeno, že na uznání závazku se strany dohodly, i když právní jednání ve smyslu § 2053 o. z. je jednostranným právním jednáním (prohlášením) dlužníka. I z obsahu samostatné listiny „Uznání závazku“ je zřejmé (byť je podepsána i žalobcem), že uznávací prohlášení bylo provedeno ze strany žalovaného samostatně (jednostranně). Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 553,14 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem, písemné podání, účast na jednání 14. 6. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 6. 2024 (Pardubice/Kutná Hora a zpět) náhrada 1 201,60 Kč za 91 ujetých km v částce 801,60 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,4 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 721,60 Kč ve výši 1 831,54 Kč.