11 C 1/2024-18 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 813,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentního úvěru Flexikredit uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách, dispozic ke smlouvě, podmínek KKÚ, oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný, výpisu z úvěrového účtu, sazebníku VOP má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], Produktové podmínky kontokorentního úvěru, produktové podmínky běžného účtu a platebního styku a Sazebník poplatků, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, kdy tuto skutečnost stvrdil svým podpisem smlouvy a dispozic. V uvedené smlouvě se právní předchůdce žalobkyně zavázal zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] specifikovaný v dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Dále se právní předchůdce žalobkyně zavázal provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami KKÚ převedla dne [datum] aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 2 813,09 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a prohlásil v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni [datum]. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podacího archu, potvrzení o úplatě má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 5. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě. 6. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil. 7. Soud shledal, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně došlo k platnému uzavření smlouvy dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr. Žalovaný úvěr čerpal, ale nedodržoval podmínky předmětné smlouvy, dostal se do prodlení s placením svého závazku, čímž porušil své závazky vyplývající ze smlouvy a podmínek, právní předchůdce žalobkyně tak úvěr zesplatnil. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu se smluvními úroky a zákonnými úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. Soud výrokem II. zamítl část nároku žalobkyně na úroky ve shora uvedené výši a to s ohledem na to, že tyto byly v rozporu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v platném znění). 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 2 089 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu + 21 % DPH. 10. S ohledem na to, že nebylo možné ve věci vydat elektronický platební rozkaz, soud žalobkyni dovyměřil v souladu s Položkou 2 bod 2., Položkou 1 bod 1. zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (v platném znění) soudní poplatek ve výši 600 Kč.