8 C 320/2023-29 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen „žalobce“) se domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen „žalovaný“) neplnil platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru.Žalovaný na svoji obranu uvedl, že ve smluvním vztahu vystupoval jako spotřebitel, nikoli jako podnikatel.Z příloh žaloby (zejm. ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -7658), jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobci dosud nevrátil poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, (jistina , částka, , poplatek , částka, , smluvní pokuta , částka, ).Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Žalovaný se smluvně zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce , částka, nedostál. Žalobci tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku.Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.Prodlením žalovaného vzniklo žalobci v souladu se smluvním ujednáním právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, .Dle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Dle § 435 o. z. každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách své jméno a sídlo. Bylli podnikateli přidělen identifikační údaj, uvede i ten.Soud připomíná, že ochrana autonomie vůle nemůže být absolutní tam, kde existuje jiné základní právo jednotlivce nebo ústavní princip či jiný ústavně aprobovaný veřejný zájem, které jsou způsobilé autonomii vůle proporcionálně omezit. Tímto jiným principem je zásadní ochrana té osoby, která činila právní úkon (jednání) s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav. Ten, kdo vyvolal určité jednání, se nesmí ex post dovolávat vad jednotlivých úkonů, které sám způsobil (srov. II. ÚS 3/06).V projednávané věci procesní obrana žalovaného postavená na tvrzení, že jednal jako spotřebitel, je nedůvodná. Žalovaný, který při vědomí, že do obchodní listiny uvedl své jméno, místo podnikání a identifikační číslo, nemůže úspěšně tvrdit, že do právního vztahu vstupoval jako spotřebitel. Věřitel, kterému smluvní partner uvede do obchodní listiny identifikační údaje typické pro osobu podnikající, nemohl pochybovat o tom, že smlouvu uzavírá s podnikatelem. Rovněž je z obchodní listiny zřejmé, že jde o smlouvu o podnikatelském úvěru a že je úvěr poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta (žalovaného). Z provedených důkazů nelze dospět k závěru, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel. Pokud byl žalovaný subjektivně přesvědčen, že v právním styku vystupuje jako spotřebitel, nejednal poctivě, a nemůže se tak dovolávat právní ochrany.Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, . Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek , částka, , odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši , částka, (3 x , částka, ) a paušální částka náhrady hotových výdajů , částka, (3 úkony po , částka, ), DPH 21%.Současně soud vrátil přeplatek na soudním poplatku, když poplatková povinnost činí , částka, , zatímco žalobce celkem zaplatil , částka