1 C 138/2025-90 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., a.s., IČ: , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná měla splácet úvěr ve 120 splátkách po , částka, včetně pojištění (poslední splátka ve výši , částka, ). Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný z důvodu prodlení žalované se splátkami. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl vyzván k zaplacení dluhu. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na svou pohledávku dosud uhradila částku ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má doručovací adresu na území České republiky.4. Ve věci se konalo jednání dne , datum, za přítomnosti právní zástupkyně žalobkyně. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z listiny datované ke dni , datum, nazvané smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček soud zjistil, že téhož dne podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná smlouvu o úvěru znějící na částku , částka, . Ve smlouvě se zavázala žalovaná splácet úvěr s pevným úrokem 8 % ročně ve splátkách , částka, včetně pojištění (poslední splátka ve výši , částka, ). Z částky , částka, měla být částka ve výši , částka, použita na uhrazení dluhu žalované u společnosti , právnická osoba, , částka ve výši , částka, na uhrazení dluhu žalované u společnosti , právnická osoba, a částka ve výši , částka, na uhrazení dluhu žalované u společnosti , právnická osoba, . Z výpisu z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že právní předchůdkyně poskytla žalované dne , datum, bezhotovostně na účet žalované částku ve výši , částka, , která byla zaslána z části na výše uvedené dluhu žalované a částka ve výši , částka, byla zaslána na bankovní účet žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu pohledávek, z potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že u soudu uplatněná pohledávka za žalovanou i s jejím příslušenstvím byla postoupena na žalobkyni a žalované tato skutečnost měla být oznámena (doručení tohoto oznámení však prokázáno nebylo). Z předžalobní výzvy ze dne , datum, (a podacího lístku ze dne , datum, ) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána, aby zaplatila dlužnou částku , částka, do , datum, .Dále soud provedl dokazování ke skutečnostem zjišťovaným z úřední povinnosti (soud neměl důvod pochybovat o skutečnosti, že ve věci jde o spotřebitelský úvěr), tj. zda a jakým způsobem právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru:Soud zjistil (v rámci sledovaného účelu dokazování) z listiny Žádost o konsolidaci půjček ze dne , datum, podepsané žalovanou, že žalovaná uvedla (do kolonek) jako svůj rodinný stav: svobodná, formu bydlení: vlastní dům/byt, příjem: příjem z BÚ, na dobu neurčitou ve výši , částka, , dokončené vzdělání: střední, měsíční výdaje: , částka, , příjem domácnosti , částka, (nedoloženo)Na základě výše uvedených zjištění soud učinil závěr o pro rozhodnutí rozhodném skutkovém stavu věci:Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru znějící na částku , částka, . Ve smlouvě se zavázala žalovaná splácet úvěr s pevným úrokem 8 % ročně ve splátkách , částka, včetně pojištění (poslední splátka ve výši , částka, ). Z částky , částka, měla být částka ve výši , částka, použita na uhrazení dluhu žalované u společnosti , právnická osoba, , částka ve výši , částka, na uhrazení dluhu žalované u společnosti , právnická osoba, a částka ve výši , částka, na uhrazení dluhu žalované u společnosti , právnická osoba, . Předchůdkyně poskytla žalované dne , datum, bezhotovostně na účet žalované částku ve výši , částka, , která byla zaslána z části na výše uvedené dluhu žalované a částka ve výši , částka, byla zaslána na bankovní účet žalované. U soudu uplatněná pohledávka za žalovanou i s jejím příslušenstvím byla postoupena na žalobkyni a žalované tato skutečnost měla být oznámena (doručení tohoto oznámení však prokázáno nebylo). Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou, aby zaplatila dlužnou částku , částka, do , datum, .Soud učinil také závěr o skutkovém stavu věci (tj. z výše uvedených zjištění) z hlediska procesu zkoumání úvěruschopnosti žalované:Právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru měla k dispozici údaje od žalované zachycené v předsmluvní dokumentaci (tj. tvrzení). Tedy následující: rodinný stav: svobodná, formu bydlení: vlastní dům/byt, příjem: příjem z BÚ, na dobu neurčitou ve výši , částka, , dokončené vzdělání: střední, měsíční výdaje: , částka, , tvrzený, ale nedoložený příjem domácnosti ve výši , částka, , tvrzené výdaje žalované , částka, (sic!).5. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:6. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.9. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebitel rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran