1 C 175/2025-43 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaná neplnila platební povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru a ze smlouvy o účtu.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má doručovací adresu na území České republiky.4. Z příloh žaloby (zejm. ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a rámcové smlouvy č. , hodnota, ), jakož i z tvrzení žalobkyně, jemuž žalovaná neodporovala, vzal soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni dosud nevrátila poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, (jistina , částka, ) spolu s úroky. Z úvěrové zprávy, výpisu z běžného účtu žalované a z potvrzení o výši příjmu žalované soud zjistil jednak měsíční příjem žalované cca , částka, , jednak její úvěrového zatížení.5. Z příloh žaloby (zejm. z rámcové smlouvy č. , hodnota, ), jakož i z tvrzení žalobkyně, jemuž žalovaná neodporovala, vzal soud za prokázané, že žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne , datum, rámcovou smlouvu, na základě které zřídila žalobkyně žalované bankovní účet č. , č. účtu, . Žalované na tomto bankovním účtu vznikl nepovolený debet ve výši , částka, , který žalovaná žalobkyni dosud nevrátila.6. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Žalovaná se smluvně zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce , částka, nedostála. Žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku. V souladu se smluvním ujednáním je úvěr úročen. Soud měl zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně za řádné.7. Soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o účtu dle § 2662 an. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná čerpala z účtu, na kterém nebyl dostatek peněz, a vytvořila záporný zůstatek v celkové výši , částka, . Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu debetního zůstatku ve výši , částka, .8. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužných částek dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.9. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, .